Jak jeden nožík v Brně zničil slavnou kariéru

[Instrumental Build-up] [Intro] Dva vojáci v baru, sklenice se plní, jeden má teď okno, druhý v šoku slzí. [Verse 1] V Brně v klubu na Kounicově ulici, Martin Schejbal slavil zkoušky zvesela. S proudem drinků chytil v hlavě fujavici, napadnout ho musela věc šílená. Seděl s ním tam tehdy slavný generál, Roman Hyťha, velká šarže armády. Nikdo z hostů v noci žádný spor nečekal, pili spolu na ty skvělé nápady. [Verse 2] Náhle mladík z kapsy vytáhl svůj ostrý nůž, tři promile dělají prý divy. Chtěl mu protnout krk, tak jednal jako divý muž, generál však útok vykryl, zůstal živý. Nožík ale projel levou rukou dravě, přerušil tam šlachy, nervy, celý sval. Mladý útočník pak zmizel z baru hravě, auto opilý hned na silnici hnal. [Instrumental] [Bridge] Místo v úzkém vedení už definitivně mizí, pro armádu stává se teď pouhou tváří cizí. Nejvyšší prověrka je najednou pryč, zničil mu ji brutálně ten brněnský bič. U soudu se Schejbal líně omlouval, třicet šest měsíců mu s podmínkou soudce dal. Půl milionu korun musí zaplatit za škodu, a příště si radši poručí jen studenou vodu. [Verse 3] Martin Schejbal u soudu jen krčí rameny, \"Seděli jsme u stolu, pak už nevím vůbec nic.\" Měl prý v hlavě okno, z mozku zbyly kameny, z útoku si prý nepamatuje vůbec víc. Soudce poslal útočníka domů jenom s podmínkou, zákaz řízení mu k tomu na tři roky dal. Sotva se to srovná s touhle smutnou novinkou, že v armádě definitivně skončil generál. [Outro (Instrumental)]