Melancholická píseň o ranních mlhách zapomnění, které střídá hřejivé červnové slunce přinášející naději, s výhledem na víkendové bouře a extrémní teploty.
[Intro]
[Whisper]
Tiché zapomnění...
[Verse 1]
Mlha se plazí údolím, tiché zapomnění splývá,
chladný ranní vzduch má dvanáct stupňů na dně dlaní.
Snový závoj minulosti líně z polí smývá,
poslední chlad noci, co se tiše sklání.
[Pre-Chorus]
Slunce stoupá výš, nese novou naději,
paprsky se po stěnách domů zachvějí.
Mraky kreslí vrásky na nebeskou tvář,
světlo píše tichý, letní slabikář.
[Chorus]
Až k jedenatřiceti stupňům dnes teploměr vzlétne,
vlahý vítr léta pohladí ten tichý les.
Naše skrytá naděje pod sluncem rozkvétne,
přesto cítím stín, co přichází už dnes.
[Verse 2]
V poledním žáru ožívají staré sny a přání,
odpoledne přinese šestadvacet až jedenatřicet stupňů v stínu.
Na obzoru kupí se mraky bez ustání,
jako by nebe chtělo zakrýt vlastní vinu.
[Pre-Chorus]
Slunce stoupá výš, nese novou naději,
paprsky se po stěnách domů zachvějí.
Mraky kreslí vrásky na nebeskou tvář,
světlo píše tichý, letní slabikář.
[Verse 3]
Noc připluje tichá a teplá k pátečnímu ránu,
vystřídá ji víkend, kde bouře bude hrát.
Otevřeme spolu další horkou bránu,
kdy se celý svět bude v noci bát.
[Bridge]
V sobotu se horko rozlije až k třiceti šesti stupňům,
to bude vrchol léta, tichý, němý křik.
Pak nebe pustí slzy k usmýkaným dvorům,
silné bouřky protnou líný okamžik.
[Chorus]
Až k jedenatřiceti stupňům dnes teploměr vzlétne,
vlahý vítr léta pohladí ten tichý les.
Naše skrytá naděje pod sluncem rozkvétne,
přesto cítím stín, co přichází už dnes.
[Outro]
Páteční noc je tichá záchrana...
Sobotní blesky očistí náš hřích.
Přelétne bouře unavená,
a v dálce zbyde jenom tichý smích.