Sarkasticko vážná balada o dramatickém zásahu v Králově Dvoře na Berounsku ze dne osmnáctého června dva tisíce dvacet šest, kde se ozbrojený muž zabarikádoval v domě, střílel po policistech a nakonec spáchal sebevraždu.
[Instrumental Intro]
[Verse 1]
Na Berounsku včera večer vypukl hned zmatek,
jeden chlapík s pistolí tam začal dělat rozruch.
Lidé v strachu opouštěli radši rodný statek,
nad Levínem velmi rychle zhoustnul horký vzduch.
Králův Dvůr se rázem změnil v horkou arénu,
střílelo se bez milosti na policejní hlídky.
Zásahovka s vrtulníkem vtrhla na scénu,
akční drama pro ty davy, pro otce i dítky.
[Verse 2]
Zabarikádován v domě, kde prý byly děti,
muž se schoval před zákonem, pálil jednu za druhou.
Zprávy o tom dramatu hned internetem letí,
nad rodinným domkem visí mrak se strašnou předtuchou.
Mluvčí Barbora Schneeweissová novinářům líčí,
že ty děti naštěstí už z domu vyvedli.
Agresorův divný život v jedné chvíli klíčí,
když se všichni sousedé k těm zprávám usedli.
[Breakdown]
[Bridge]
Náhle ticho v domě vládne,
naděje v něm rychle chladne.
Zásahovka dveře ničí,
nikdo uvnitř nekřičí.
Našli tělo bez života,
konec hry a tma a samota.
Sám to zřejmě ukončil,
když se s žitím rozloučil.
[Verse 3]
Vrtulníky odletěly, nastal zase klid,
ulice jsou uvolněné, lidé mohou ven.
Bleskově se v ranních zprávách dozvídá náš lid,
jak moc tenký může být ten lidský krutý sen.
Násilí a tiskové zprávy na sociální síti,
kriminalisti už v domě stopy zkoumají.
Místo slunce v Králově Dvoře modrý maják svítí,
smutné konce, o kterých si lidi šeptají.
[Outro (Instrumental)]