Satirický pohled na diplomatickou roztržku, při které polský prezident Karol Nawrocki odebral ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému nejvyšší polské vyznamenání kvůli dekretu oslavujícímu Ukrajinskou povstaleckou armádu.
[Instrumental Intro]
[Verse 1]
Karol Nawrocki si pročetl zprávy, (smutná zpráva!)
podepsal dekret a odhodil pýchu.
Bílá orlice letí z ukrajinské slávy,
zbylo jen ticho a hromada hříchů.
Volodymyr Zelenskyj jednotku ocenil,
dal jí ten název, co vyvolal bouři.
Polský prezident se rázem hrozně proměnil,
vztahy se v plamenech hněvu teď kouří.
[Pre-Chorus]
Andrij Sybiha už píše na sociální sítě,
je to prý chyba a Moskva se raduje potají.
Vrátím vám řád, co jste mi dali v dřívějším úsvitě,
když naši společnou hrdost tak narychlo prodají.
[Chorus]
Bílá orlice už balí kufry na cestu,
(letí pryč!)
čest padla za oběť dávnému protestu.
Kyjev se diví a Varšava zuří,
dějiny pálí a ve vzduchu kouří.
[Verse 2]
Polsko sice dál zbraně a tanky posílá,
společný spojenec před ruským vrahem stojí.
Jenže se stará rána v srdcích probudila,
masakr z druhé války se prostě nezahojí.
Banderovci jsou pro jedny velcí hrdinové,
pro druhé vrazi, co prolili moře krve.
Tak padlo rozhodnutí, tvoří se kapitoly nové,
hněv v politice je na místě hned jako prve.
[Chorus]
Bílá orlice už balí kufry na cestu,
(letí pryč!)
čest padla za oběť dávnému protestu.
Kyjev se diví a Varšava zuří,
dějiny pálí a ve vzduchu kouří.
[Drop]
[Verse 3]
Nawrocki říká, že nejde o lidskou pomoc,
podpora zbraní dál v plném proudu zůstává.
Historická paměť má však obrovskou moc,
když stará pravda se na scénu dostává.
Sybiha vrátí svůj dřívější záslužný řád,
co dostal v roce dva tisíce dvaadvacet.
Už nemá chuť na polské přátele se smát,
musí se k těžkému dialogu zase vracet.
[Chorus]
Bílá orlice už balí kufry na cestu,
(letí pryč!)
čest padla za oběť dávnému protestu.
Kyjev se diví a Varšava zuří,
dějiny pálí a ve vzduchu kouří.
[Outro (Instrumental)]