Satirický text o soudním případu psychiatričky Jarmily Klímové, která čelí obžalobě z moderního otroctví, kdy měla svou pacientku nutit k práci osmnáct hodin denně bez mzdy pod záminkou esoterické léčby.
[Hook]
Vítejte v ordinaci, kde se platí duší,
a kde realita vůbec nic netuší.
[Instrumental Build-up]
[Verse 1]
Doktorka Klímová má v Bubenči svůj hrad,
léčí tam lidi, co neumí klidně spát.
Není to léčba, co hradí nám pojišťovna,
je to styl života, co se s peklem rovná.
Pacientka přišla, že hledá pomoc v nouzi,
netušila, že se v pasti hrůzy probouzí.
Místo prášků dostala koště a hadr do ruky,
tak prý začínají tyhle esoterické záruky.
[Pre-Chorus]
Prý je to karma, co musíš si odčinit,
nemůžeš doktorku z ničeho obvinit.
[Chorus]
Osmnáct hodin denně a zadarmo dřít (zadarmo dřít),
za zbytky jídla v prádelně na zemi žít (na zemi žít).
To není středověk, to je Praha dnešních dní,
moderní otroctví, co se ti ani nesní.
[Post-Chorus]
Léčba prací, léčba hladem,
všechno to řídí s chladným pohledem.
[Verse 2]
Spala jen na zemi, kde prádlo se sušívá,
prošlé jídlo z lednice tiše dojídá.
Paní doktorka prý magii ovládá,
tím svoji oběť dokonale opřádá.
Dlužíš mi miliony za moje rady cenné,
tak koukej makat, ty stvoření bídné.
Psychický nátlak a vymytý mozek k tomu,
těžko se utíká z takového domu.
[Pre-Chorus]
Prý je to karma, co musíš si odčinit,
nemůžeš doktorku z ničeho obvinit.
[Chorus]
Osmnáct hodin denně a zadarmo dřít (zadarmo dřít),
za zbytky jídla v prádelně na zemi žít (na zemi žít).
To není středověk, to je Praha dnešních dní,
moderní otroctví, co se ti ani nesní.
[Verse 3]
U soudu říká, že byly jen kamarádky,
že všechno je lež a jenom plané hádky.
Prý jí jen pomohla, když byla na dně sil,
kdo by si otroka v Bubenči vymyslel?
Znalci však kroutí hlavou nad touhle praxí,
jak se z pacienta stane sluha v akci.
Místo terapie jen roky poroby,
to jsou ty moderní léčebné způsoby.
[Bridge]
Žádná mzda, jen dluhy a strach,
lidská důstojnost změnila se v prach.
Třicet let praxe a tohle je výsledek,
ezoterický teror a zničený majetek.
[Chorus]
Osmnáct hodin denně a zadarmo dřít (zadarmo dřít),
za zbytky jídla v prádelně na zemi žít (na zemi žít).
To není středověk, to je Praha dnešních dní,
moderní otroctví, co se ti ani nesní.
[Outro]
Tak pozor, koho si pustíte do hlavy,
ať neskončíte u koštěte bez stravy.