Maraton na Marsu trval pět let a nikdo netleská

[Hook] Jen nula celá jedna míle za hodinu, jedeme dál! [Instrumental Build-up] [Intro] Na rudé hroudě chlápek z plechu běží závod století, pět dlouhých roků trvalo mu tohle trapné pletení. [Verse 1] Pět roků v prachu šlape tichý hrdina, (ó ano) má v kolech písek, na senzorech špínu. Sotva se hýbe, už mu končí směna, hledá tam život v pradávném jílu. Jezero Jezero, kráter plný nudy, kde dříve možná tekla čistá voda. Robot tam bloumá jako blázen tudy, pomalá jízda, hotová to škoda. [Verse 2] Nula celá jedna míle za hodinu, to je ten sprintér, co ho slaví věda. Nepotká cestou vůbec žádnou línou, ani ten kyslík nikde na jíl nedá. Čtrnáctého června slavil slavný den, (velký den) když zdolal dálku, co má maraton. Je to jen plecháč, co byl vyslán ven, žádný velký sportovec či šampion. [Instrumental Break] [Bridge] Před ním to dokázal jen starý Opportunity, jedenáct let se plazil přes ty rudé limity. Perseverance zvládla tenhle rekord lehce, běžet v mrazu se však lidem vůbec nechce. [Drop] Curiosity tam vzadu tiše smutně kouká, zatímco na rovníku studený vítr fouká. Poslala nám selfie, fotku z pusté dálky, místo zlaté medaile má jen těžké války. [Verse 3] Kolem jsou jen šutry, nikde žádná sláva, nikdo mu na konci vodu nepodá. Z dálky mu jen zástup vědců tiše mává, (mává nám) vesmírná je tohle divná komoda. Čtyřicet dva kilometrů, velká sláva, babička s berlemi ho snadno předhoní. Zatímco robotu se v písku točí hlava, v řídicím centru zvonky zazvoní. [Outro (Instrumental)]