Tragický osud novináře, který špatně vybral houby

[Instrumental Intro] [Intro] (Whisper: Smaženice s vůní Kremlu...) Pravda občas bolí, když se v lese sbírá, stačí jedna houba a naděje umírá. [Verse 1] Grigorij Nechorošev měl s carem dávný spor, o mladé gymnastce hned rozjel velký vzdor. Alina Kabajevová mu stála za ten tisk, i když tím ztratil práci, peníze a zisk. Alexandr Lebeděv ten deník radši zhas, agenti tajné služby přišli v noční čas. Gríša pak v Lotyšsku víc než deset let žil, až na svém vlastním dvorku houby navařil. [Drop] [Chorus] Václavky, václavky, ty falešné a zlé, zabila tě houba, co ti rostla na zahradě. Přišlo to tak nečekaně, smutně, v Rize, hle, Putinova pomsta tancuje v té tajné radě. [Verse 2] Andrej Šavrej ho viděl ještě včera pít čaj, byla to pohoda a kolem skoro ráj. Bavili se o básních, co Omar kdysi psal, nikdo z nich netušil, co osud přichystal. Božena Rynská píše, že to byla hloupost, Gríša byl plný plánů, měl v sobě jen hrdost. Zkušený starý houbař prý václavku si splet, tak skončil jeho život plný skvělých vět. [Chorus] Václavky, václavky, ty falešné a zlé, zabila tě houba, co ti rostla na zahradě. Přišlo to tak nečekaně, smutně, v Rize, hle, Putinova pomsta tancuje v té tajné radě. [Verse 3] Zda to byl Putinův stín, co se v noci krad, to se teď po pitvě už sotva dozvíš rád. Kreml se s milenkou dál tajit pokouší, dva kluci rostou v klidu, nikdo netuší. Václavky na dvorku jsou zbraní tichou moc, když někdo příliš vidí, rychle přijde noc. Igors Vatolins pláče pro přítele dál, na špatnou smaženici krutý osud hrál. [Chorus] Václavky, václavky, ty falešné a zlé, zabila tě houba, co ti rostla na zahradě. Přišlo to tak nečekaně, smutně, v Rize, hle, Putinova pomsta tancuje v té tajné radě. [Outro (Instrumental)]