Jak jít do naha a zapomenout miliony

[Instrumental Intro] [Intro] Pan Ondřej Prokop nezvedá dnes telefon, (vlastně ne!) v médiích zní teď pěkně divný tón. [Verse 1] Chtěl hlídat magistrát a cizí kapsy, jako šéf kontrolorů držel stráž, teď novináři štěkají jak diví psi, když ptají se ho, kolik vlastně máš. Tři tajné byty v družstvu schoval tiše, přiznat je včas prý prostě zapomněl, proč jinou sumu do tří listů píše, by nyní jasně vysvětlit měl. [Chorus] Ondřej slíbil, že půjde do naha, (úplně!) ale kličkuje, kam až se dá, miliony mu lítají sem a tam, každému přiznání věří on sám. [Instrumental Break] [Verse 2] Pro ministerstvo píše velká čísla, šest a půl milionu výhody, v papíru pro magistrát suma zmizela, asi ji spláchly pražské kalné vody. A k tomu poslal milion hnutí daru, i když měl hypotéku jako trám, peníze z burzy prý nosil v páru, tenhle kluk poradil si vždycky sám. [Chorus] Ondřej slíbil, že půjde do naha, (úplně!) ale kličkuje, kam až se dá, miliony mu lítají sem a tam, každému přiznání věří on sám. [Drop] [Verse 3] Na tiskové konferenci dal jen tři otázky, pak jeho mluvčí debatu radši uťala, vysvětlení prý přetrhlo pásky, pravda se v mlze dál motala. Z kontrolní funkce ho rychle odvolali, vždyť vlastní kolonky si vůbec neuhlídal, na pražské radnici se jenom smáli, že se pan Ondřej trochu přepočítal. [Chorus] Ondřej slíbil, že půjde do naha, (úplně!) ale kličkuje, kam až se dá, miliony mu lítají sem a tam, každému přiznání věří on sám. [Outro (Instrumental)]