Brežněv jede do Prahy, tak radši zamkněte dveře

[Instrumental Intro] [Intro] [Spoken Word] [Sarcastic] V roce tisíc devět set sedmdesát osm byla v Praze velká sláva. Jel k nám generální tajemník Leonid Iljič Brežněv. A co udělali soudruzi s nepohodlným disidentem Václavem Bendou? Zavřeli ho. Jen tak. Pro jistotu. [Chorus] Václav Benda musel v mžiku za mříže, (Už jede!) aby Brežněv neměl žádné potíže. Po padesáti letech přišla náprava, když se v hlavě rozjasnila ostraha. [Verse 1] V roce sedmdesát osm přišel strach, Benda náhle v cele seděl na kachlách. Leonid Iljič Brežněv mířil do města, pro disidenta byla vazba nevěsta. Strávil tam pár dní a potom šel hned ven, byl to tehdy strašný, preventivní sen. [Chorus] Václav Benda musel v mžiku za mříže, (Už jede!) aby Brežněv neměl žádné potíže. Po padesáti letech přišla náprava, když se v hlavě rozjasnila ostraha. [Verse 2] Městský soud teď v úterý vše napravil, státní zástupce se stížnosti zbavil. Müller lidem dobrou zprávu doručil, (Konečně!) státní zástupce se právu poručil. Benda sice na tom světě už tu není, přišlo ale pozdní zadostiučinění. [Drop] [Chorus] Václav Benda musel v mžiku za mříže, (Už jede!) aby Brežněv neměl žádné potíže. Po padesáti letech přišla náprava, (Konečně!) když se v hlavě rozjasnila ostraha. [Outro] [Sarcastic] Tak vidíte. Stačilo necelých padesát let. A spravedlnost zvítězila. Pravomocně. [Outro (Instrumental)]