Satirická píseň o tom, jak Dominik Feri žádá o dřívější propuštění z vězení s tvrzením, že je novým člověkem, ačkoliv neprojevil lítost vůči svým obětem.
[Instrumental Build-up]
[Verse 1]
Za mřížemi sedí, čas se líně vleče,
Dominikovi už do bot neteče.
Nebo možná teče, proto píše listy,
že už je prý jiný, duší zcela čistý.
Exposlanec strany, hvězda Instagramu,
teďka v base kroutí svoji velkou karmu.
Chce jít na svobodu, prý se napravil,
staré já ve sprše dávno odplavil.
[Pre-Chorus]
Jenže jeden háček tenhle příběh má,
lítost se tu jaksi vůbec nekoná.
[Chorus]
Jsem prý jiným člověkem, (úplně jiným),
s minulostí už nic nemám, s tím svým stínem.
Chci ven z basy na vzduch, (okamžitě),
ale slovo promiň vázne v krku skrytě.
Žádná lítost, žádný soucit pro oběti,
hlavně ať už ten čas rychleji mi letí.
[Post-Chorus]
Nový člověk, staré zvyky?
Bez omluvy, bez logiky!
[Verse 2]
Ve vězení seká latinu a maká,
snad si myslí, že tím spravedlnost zláká.
Kázeňské odměny sbírá do desek,
aby mohl zmizet z těchhle grotesek.
Když se ale zeptaj na ty dívky v síni,
zase kroutí hlavou, necítí se vinný.
Prý to bylo jinak, on nic neudělal,
jenom se prý tenkrát trochu špatně choval.
[Pre-Chorus]
Jenže jeden háček tenhle příběh má,
sebereflexe se jaksi nekoná.
[Chorus]
Jsem prý jiným člověkem, (úplně jiným),
s minulostí už nic nemám, s tím svým stínem.
Chci ven z basy na vzduch, (okamžitě),
ale slovo promiň vázne v krku skrytě.
Žádná lítost, žádný soucit pro oběti,
hlavně ať už ten čas rychleji mi letí.
[Verse 3]
Tohle není změna, to je jenom póza,
hraje to na city, velká diagnóza.
Chtít podmínku dříve, to chce hroší kůži,
když se ani slůvkem neomluvíš v hloubi duši.
Ženám, které trpěly, se vysmál do očí,
myslí si, že paragrafy snadno přeskočí.
Soudce zvedá obočí a kroutí hlavou,
nad tou jeho obhajobou, tolik dravou.
[Bridge]
Odpustit si sám, to jde celkem snadno,
ale bez pokání padáš zase na dno.
Kdo chce milost, musí k zemi sklopit zrak,
ne si hrát na to, že je čistý jak ten drak.
[Chorus]
Jsem prý jiným člověkem, (úplně jiným),
s minulostí už nic nemám, s tím svým stínem.
Chci ven z basy na vzduch, (okamžitě),
ale slovo promiň vázne v krku skrytě.
Žádná lítost, žádný soucit pro oběti,
hlavně ať už ten čas rychleji mi letí.
[Outro]
Jsem jiný člověk...
Vážně?
Tak tam ještě zůstaň.