Důchodce lék na tichou domácnost v Ostravě nenašel

[Intro] [Instrumental Intro] (Jo, láska kvete v každém věku...) V Ostravě-Zábřehu je horké ráno, školky hlásí přísný lockdown tříd, SMSkou lidem bylo psáno, že mají doma radši klidně žít. [Drop] [Chorus] Sídliště schvátil ranní stres, z oken se nikdo nedívá, v Ostravě střílelo se dnes, siréna ticho protíná. Kdo najde v sobě divný běs, ten tuhle válku vyhrává. [Post-Chorus] Ředitel Tomáš Kužel dává zprávu, že v bytě leží mrtvé tělo, lidé teď v obavách jen krčí hlavu, zbytečně se tu dneska střílelo. [Verse 1] Sedmdesátiletý manžel držel zbraň, cizinka o polovinu mladší byla, za staré hříchy platí krutou daň, divoká domácnost se nezkrotila. Před měsícem ho prý sama pobodala, dneska ji do zad střelil bez milosti, pak policie dveře vybourala, našli ho mrtvého bez budoucnosti. [Chorus] Sídliště schvátil ranní stres, z oken se nikdo nedívá, v Ostravě střílelo se dnes, siréna ticho protíná. Kdo najde v sobě divný běs, ten tuhle válku vyhrává. [Instrumental Break] [Bridge] Petra Petlachová dává jasné slovo, pacientka zákrok v klidu přežila, na sídlišti začíná vše nanovo, i když krev tu ráno vířila. [Chorus] Sídliště schvátil ranní stres, z oken se nikdo nedívá, v Ostravě střílelo se dnes, siréna ticho protíná. Kdo najde v sobě divný běs, ten tuhle válku vyhrává. [Outro] Policie uklízí už zátarasy, pominulo velké nebezpečí, vítr fouká do sídlištní krásy, ticho paneláku rány léčí. [Outro (Instrumental)] [End]