Slunce nad prázdnou studnou a ticho v horkém prachu
2026-06-28 · Počasí · 5:03
Nostalgická píseň klimatického komentátora srovnává extrémní červnové horko s minulostí, reflektuje vlnu veder dosahující až osmatřiceti stupňů a následný příchod ochlazení s přeháňkami v příštích dnech.
[Intro]
(Tenkrát byl červen chladný...)
[Verse 1]
Kam zmizely ty časy, kdy v červnu voněl stín
a tráva roasou kvetla pod pláštěm kopretin?
Dnes vzduch se těžce chvěje a louky pálí žár
zem praská pod nohama, zbyl jenom horký kár.
Dnes odpoledne hrozí až osmatřicet stupňů
tvůj stín se scvrknul na zem, do ticha lesních tůňů.
Ráno sice hřálo jen třiadvaceti stupni
no pamětníci vědí – ty konce bývají smutný.
[Pre-Chorus]
Krajinu svírá ticho a stará studna vyschla
příroda dávná kouzla pod tlakem času stiskla.
[Chorus]
To býval jiný svět, než přišel tenhle žár
kdy červen dával vláhu a nespálil nás na popel.
Teď země tiše křičí pod těžkou dekou par
a vítr nese prach, co v horkých polích vyvřel.
Teď země tiše křičí... (pod těžkou dekou par)
[Post-Chorus]
[Verse 2]
Už zítra, v pondělí, se obloha prý změní
přichází mračna s deštěm a dusno k nevydržení.
S ranními čtyřiadvaceti a bouří na obzoru
přijde snad chvilku úleva po tomhle hrozném vzdoru.
A v úterý pak teploty klesnou ještě níž
devatenáct až šestadvacet stupňů, snad bude k nebi blíž.
Tak střídá se ten extrém, ta divná nová éra
kde zítra platí věci, co neplatily včera.
[Pre-Chorus]
Krajinu svírá ticho a stará studna vyschla
příroda dávná kouzla pod tlakem času stiskla.
[Chorus]
To býval jiný svět, než přišel tenhle žár
kdy červen dával vláhu a nespálil nás na popel.
Teď země tiše křičí pod těžkou dekou par
a vítr nese prach, co v horkých polích vyvřel.
Teď země tiše křičí... (pod těžkou dekou par)
[Verse 3]
Na zbytek týdne trend je jasný, chladnější dny jdou k nám
od středy kolem čtyřiadvaceti stupňů už nechceš býti sám.
Ten teplotní skok prudký je highlight těchto dní
po rekordu a vedru se ochladí – a není to poprvé ani naposledy,
svět mění rytmus svůj, co býval kdysi stabilní.
[Bridge]
[Spoken Word]
Vzpomínám na dětství, kdy déšť byl prostě déšť.
Ne tažení divokých bouřek, co rve střechy domů.
Dnes máme sice technologie, výstrahy a zprávy...
Ale ta stará, klidná léta už nám nikdo nevrátí.
[Chorus]
To býval jiný svět, než přišel tenhle žár
kdy červen dával vláhu a nespálil nás na popel.
Teď země tiše křičí pod těžkou dekou par
a vítr nese prach, co v horkých polích vyvřel.
Teď země tiše křičí... (pod těžkou dekou par)
[Outro]
Jen prach a suché listí.
Krajina mění tvář.
My jenom přihlížíme.
(Země tiše křičí...)
(A slunce pálí dál...)