Satirická píseň o bývalém výkonném řediteli pražského arcibiskupství Antonínu Jurigovi, který pro církev nakupoval miliardové nemovitosti, zatímco sám pro sebe získával luxusní byty pod cenou, užíval si soukromé tryskáče a nyní před zákonem uniká do svého španělského apartmánu.
[Hook]
Církev nakupuje, jáhen profituje!
[Instrumental Build-up]
[Intro]
Pražské chrámy tiše zvoní ranní klekání,
na luxusní jachtu právě slunce pohání.
[Verse 1]
Antonín Juriga v chrámu svatém kázal, (Aleluja!)
do správy majetku srdce svoje vložil.
Každou levnou smlouvu s developery svázal,
aby si na zemi v blahobytu prožil.
Milionů spousta tekla proudem dolů,
arcibiskupství dál nakupuje byty.
On si pro sebe vzal kousek toho stolu,
v kapse hřeje klíč a žaludek je sytý.
[Verse 2]
Trigema mu dala slevu velmi milou,
za ty církevní nákupy za miliardy.
On si užíval život s plnou silou,
pro církevní kasu hrál špinavé karty.
Běžná linka letadel je pro něj prasečák, (Fuj!)
v oblacích se vznáší soukromými stroji.
Pod apartmánem mu stojí rychlý auťák,
na španělské pláži žádný stres ho nepojí.
[Breakdown]
[Bridge]
V jedné hospodě se domluvily miliony,
pro církevní radu napsali falešné tóny.
Osm lidí věřilo, že dělají dobrou věc,
zatímco prohnaný jáhen sklapl zlatou klec.
Čelí také podezření ze strašného násilí,
podřízenou trápil celou řadu těžkých chvílí.
Všechny hříchy světa na něm dneska leží,
z jeho činů strachem mráz po zádech běží.
[Verse 3]
Antonín Juriga už ve Španělsku sedí, (Klidně si spí!)
apartmán u moře ho před policií chrání.
Do modrého nebe spokojeně hledí,
drahé hodinky mu měří čas do svítání.
Věřící se v kostelech dál upřímně modlí,
drahý pan jáhen má raději španělský břeh.
Církevní majetek mu přinesl pohodlí,
po jeho kšeftech nám všem doma došel dech.
[Outro (Instrumental)]