Slzy nebes padají na unavenou zem

[Intro] Mokrá stébla v ranním polštáři. [Verse 1] Žhavé nebe včera k zemi mluvilo vší silou, dnes však slunce zakryl závoj s šedou, těžkou mlhou. Červenec nás vítá pláčem, studený je ráz, dvacet sedm stupňů dneska hřeje naposledy nás. Zatímco tma začíná stíny nocí vést. [Pre-Chorus] Teplota klesá a vítr tiše zpívá, ve vlnách chladu se stará naděje skrývá. [Chorus] Déšť je pláč nebes, co hojí staré rány, bouřka je lékem pro vyprahlé brány. Zítra jen patnáct až dvacet pět stupňů zbyde nám, pod mraky šedými bloudím v dálce sám. [Post-Chorus] Studený je sen. [Verse 2] Pátek přinese další zlom a novou studenou frontu, tma se tichým krokem rozlije podél horizontu. Teploty spadnou na čtrnáct až dvacet dva k večeru, příroda tlumí svou dřívější divokou nevěru. (Zítra se probudíme do chladnějšího dne) Ať horká úzkost ze srdce tiše odejde. [Pre-Chorus] Teplota klesá a vítr tiše zpívá, ve vlnách chladu se stará naděje skrývá. [Chorus] Déšť je pláč nebes, co hojí staré rány, bouřka je lékem pro vyprahlé brány. Zítra jen patnáct až dvacet pět stupňů zbyde nám, pod mraky šedými bloudím v dálce sám. [Verse 3] Zbytek týdne přinese jen proměnlivý čas, tlaková výše sice zkusí vrátit jas. Bouřky se však vrátí, vlhko v trávě zůstane, naděje se probudí, až slunce znovu povstane. [Bridge] Mlha je zapomnění na ty horké dny, kdy prach pálil do očí a kradl naše sny. Teď kapky šeptají tichou melodii, voda dává život těm, co ještě žijí. [Chorus] Déšť je pláč nebes, co hojí staré rány, bouřka je lékem pro vyprahlé brány. Zítra jen patnáct až dvacet pět stupňů zbyde nám, pod mraky šedými bloudím v dálce sám. [Outro] Vlhká země usíná. Nová kapitola léta tiše začíná.