Raději adoptovat kluka než nechat vládnout ženu

[Instrumental Intro] [Intro] V Tokiu mají vážný problém s geny, císařský trůn nesmí zdědit ženy. [Verse 1] Tradiční řád se jim pod rukama hroutí, starý zákon se teď v křečích kroutí. Dynastii hrozí, že brzy celá skončí, s císařským palácem se tradice loučí. Vláda v úterý narychlo zasedala, novou novelu po desítkách let dala. Místo dcery radši adoptují kluka, z vedlejší větve, ať je klidná ruka. [Chorus] Ženy mají smůlu, trůn jim nepatří, i kdyby byly nejlepší ze tří! Radši najdou strýce z pátého kolene, hlavně ať vládne chlap, to je povolené. (Jo!) [Verse 2] Princezny mají smůlu, i když krev v nich koluje, japonský systém radši muže adoptuje. Bývalé větve teď prohledají celé, najdou tam chlapce, co se tváří vesele. Osmdesát let stará pravidla se mění, však pro princezny v nich žádná spása není. Vznešená krev prý musí téct jen z otce, tradice drží jako vězně v kotci. [Chorus] Ženy mají smůlu, trůn jim nepatří, i kdyby byly nejlepší ze tří! Radši najdou strýce z pátého kolene, hlavně ať vládne chlap, to je povolené. (Jo!) [Instrumental Break] [Bridge] Je to úchvatný nápad, jak zachránit rod, prostě si adoptovat nový lidský plod. Moderní doba klepe na zavřená vrata, státní rada však slyší jen na kandidáta. [Chorus] Ženy mají smůlu, trůn jim nepatří, i kdyby byly nejlepší ze tří! Radši najdou strýce z pátého kolene, hlavně ať vládne chlap, to je povolené. (Jo!) [Outro] Trůn zachrání adoptovaný synovec z dálky, princezna doma může dál jen skládat šálky. [Outro (Instrumental)]