Spravedlnost se slevou aneb Rozsudek za všechny peníze

[Instrumental Intro] [Intro] Na stole spis a v něm tragická tečka, papír to snese a úředník počká. [Verse 1] Okresní soudkyně zvedla své pero, ministr Tejc teď podává žalobu. Na stole leželo osudné šero, zákony nechrání dětskou osobu. Tříletá Viktorka pod zemí spí, otec ji připravil o život v březnu, soudkyně Kimmelová Sandra teď ví, že měla zabránit krutému děsu. [Chorus] Sleva na plat třicet procent na rok, každý má na drobný překlep svůj nárok. Život je pryč, ale papíry sedí, úřední šiml se do očí šklebí. [Post-Chorus] Orgán pro ochranu dětí jen mlčel, nikdo prý neviděl blížící se pád. Nemocný otec pak na dceru křičel, zatímco úřad šel v poklidu spát. [Verse 2] Soudkyně Kimmelová nevidí vinu, patnáct prý listin si přečetla k věci. Na koho hodit tu špinavou špínu, když otec s dcerou byl nakonec v kleci? Drogy a paranoidní schizofrenie, podle ní nebyly překážkou k péči. Spravedlnost se teď v křeči jen bije, státní správa se ze šoku léčí. [Chorus] Sleva na plat třicet procent na rok, každý má na drobný překlep svůj nárok. Život je pryč, ale papíry sedí, úřední šiml se do očí šklebí. [Drop] [Verse 3] Ministr Tejc hřímá na tiskové scéně, soudci jsou volní, však zákony platí. Nesmí se rozhodovat čistě jen líně, když se nám nevinné životy tratí. Ochránce dětí též prověřit zkusí, systém se musí hned od základu změnit. Za lidskou chybu se pykat prý musí, jak se má důvěra v zákony cenit? [Chorus] Sleva na plat třicet procent na rok, každý má na drobný překlep svůj nárok. Život je pryč, ale papíry sedí, úřední šiml se do očí šklebí. [Outro (Instrumental)]