[Intro]
[Instrumental Intro]
(A jedeme!)
[Verse 1]
Generálporučík Miroslav Hlaváč velí,
jeho slavná minulost se těžko dělí.
V Klatovech u dělostřelců tehdy sloužil,
po vysoké škole strašně moc zatoužil.
Psal se právě rok tisíc devět set osmdesát čtyři,
mladý voják přímo do partaje míří.
Bylo mu tehdy teprve devatenáct let,
kdy mu rudá knížka otevřela svět.
[Chorus]
Jestli chceš na vejšku, musíš přece k nim, (Yeah!)
zakryjeme pravdu teplým, rudým kouřem tím.
Ministr i náčelník mají stejný vkus,
za totalitní kariérou uděláme tlustý kus.
[Verse 2]
Soudruh Jaromír Zůna drží s ním dnes krok,
stranická přihláška nebyl žádný šok.
V roce tisíc devět set osmdesát šest byl členem,
Miroslav Hlaváč proslul pevným kmenem.
Archivy teď mluví, pravda leze ven,
byl to snad pro kariéru pouhý sen?
Měli jsme tu revoluci, marná snaha,
stará garda na obraně sedí blahá.
[Chorus]
Jestli chceš na vejšku, musíš přece k nim, (To víš!)
zakryjeme pravdu teplým, rudým kouřem tím.
Ministr i náčelník mají stejný vkus,
za totalitní kariérou uděláme tlustý kus.
[Bridge]
[Instrumental Break]
Prý to byla nutnost, jinak to prý nešlo,
přes rudou legitimaci hodně lidí přešlo.
Dneska velí vojsku, minulost je čistá,
pro každého kádra teplé místo chystá.
[Chorus]
Jestli chceš na vejšku, musíš přece k nim, (Yeah!)
zakryjeme pravdu teplým, rudým kouřem tím.
Ministr i náčelník mají stejný vkus,
za totalitní kariérou uděláme tlustý kus.
[Outro]
[Outro (Instrumental)]
Časy se sice mění, ale zvyky zůstávají,
naše slavné elity se rudým stínem halí.