Satirická píseň o řeckém europoslanci Steliu Kouloglouovi, který vyšetřoval zneužívání špionážního softwaru Pegasus, aby nakonec zjistil, že jeho vlastní telefon byl tímto nástrojem dlouhodobě napaden.
[Instrumental Intro]
[Verse 1]
Stelios Kouloglou v parlamentu seděl,
o špinavé hře v Evropské unii dobře věděl.
Zkoumal, jak Pegasus do mobilů leze,
kam až ta státní drzost najde meze.
Chtěl vnést světlo do temného nešvaru,
sám se však chytil do horkého spáru.
V kapse mu tikal skrytý malý nepřítel,
o kterém politik tehdy ještě nevěděl.
[Verse 2]
V říjnu roku dva tisíce dvacet dva,
začala v jeho telefonu tichá hra.
Pak v březnu roku dva tisíce dvacet tři,
dostal hned dvě rány, jak se na špiony patří.
Když ležel v nemocnici po těžké operaci,
útočníci měli s jeho daty velkou práci.
Četli si zprávy a stahovali fotky,
vytáhli z přístroje i ty nejmenší drobky.
[Drop]
[Bridge]
Izraelská firma dál prodává své hračky,
posílá kód do mobilní ždímačky.
Oficiálně chtějí chytat zločince a vrahy,
přitom sledují lidi bez morální snahy.
Evropská komise je bezradná a mlčí,
zatímco dravci na svobodu divoce vrčí.
Kdo hlídá ty, co nás mají chránit?
Jak se máme proti vládám bránit?
[Verse 3]
Kanadský Citizen Lab teď pravdu odhalil,
když Stelios Kouloglou svůj přístroj prověřil.
V květnu roku dva tisíce dvacet šest,
dostala evropská bezpečnost tvrdou pěst.
Kouloglou teď chystá žalobu na soud,
chce zastavit tenhle nebezpečný proud.
Chtěl vyčistit chlévy, sám však v pasti skončil,
se soukromím svým se nadobro rozloučil.
[Outro (Instrumental)]