[Intro]
[Verse 1]
Ve Valašském Meziříčí vládne tvrdá pěst,
ředitel Slavomír Pietrucha tu brání svoji čest.
Nemocnice Agelu je jeho velké království,
kde se nosí arogance a hrubé bláznovství.
Na poradách křičí, až se třesou stěny sálu,
slušnost tady dávno mlela z posledního málu.
Kdo se mu jen znelíbí, ten sbalí si svůj krám,
já jsem tady vládce a já to tady znám.
[Pre-Chorus]
Nahrávka se točí a pravda leze ven,
takhle se tu plní ten manažerský sen.
[Chorus]
Dej mu pěstí, jen mu jednu natáhni,
když máš jiný názor, tak si (radši pohni).
Ředitel to řídí stylem čtvrté cenové,
lékaři i sestry jsou pro něj jen nulové.
Dej mu pěstí, emoce prý pracují,
zatímco se charaktery v tichu (korumpují).
[Post-Chorus]
Bum, prásk, do zubů,
zavři radši tu hubu.
[Verse 2]
Paní primářka si dovolila říct svůj vlastní hlas,
že rehabilitace má smysl a potřebuje čas.
Ředitel však rozhodl, že je to zbytečnost,
vyhodil ji na hodinu, to je ale skutečnost.
Jste jen líná banda a neschopní jste všici,
takovéhle urážky tu létají do lící.
Odbory se bojí a nikdo ani nedutá,
atmosféra ve špitále je vážně napnutá.
[Pre-Chorus]
Nahrávka se točí a pravda leze ven,
takhle se tu plní ten manažerský sen.
[Chorus]
Dej mu pěstí, jen mu jednu natáhni,
když máš jiný názor, tak si (radši pohni).
Ředitel to řídí stylem čtvrté cenové,
lékaři i sestry jsou pro něj jen nulové.
Dej mu pěstí, emoce prý pracují,
zatímco se charaktery v tichu (korumpují).
[Verse 3]
Na nahrávce slyšíme ta slova vybraná,
jak se chová elita a hlava pomazaná.
Prej dej mu pěstí, ať se chlapec probere,
to se přece v managementu běžně (tak bere).
Zbavil se těch nepohodlných, co měli páteř rovnou,
teď tam má jen poslušné, co kývou hlavou vonnou.
Agel zatím mlčí, asi čeká na zázrak,
že se tenhle průšvih schová někam za mrak.
[Bridge]
Tohle není hospoda, je to dům pro nemocné,
kde mají znít slova útěchy a pomocné.
Místo toho vládne strach a hrubá síla,
ředitelská židle se mu v moci zalíbila.
[Chorus]
Dej mu pěstí, jen mu jednu natáhni,
když máš jiný názor, tak si (radši pohni).
Ředitel to řídí stylem čtvrté cenové,
lékaři i sestry jsou pro něj jen nulové.
Dej mu pěstí, emoce prý pracují,
zatímco se charaktery v tichu (korumpují).
[Outro]
Slavomír Pietrucha, Valašské Meziříčí.
Kdo chce psa bít, hůl si vždycky vycvičí.
Dej mu pěstí.
Na shledanou.