Prezident i premiér letí do Turecka každý svým letadlem

[Instrumental Intro] [Intro] (To nevymyslíš!) Dva muži, jeden cíl, ale dvě cesty. Kbely hlásí odlet! [Verse 1] Vojenské letiště ve Kbelích se chystá, Andrej Babiš se zas chystá letět dál. Cesta do Turecka je prý zcela jistá, Petr Pavel by tam s ním však radši stál. Delegace vládní už má volná místa, prezident se ale téhle frašky bál. [Pre-Chorus] Ústavní soud musel vydat nařízení, na společný oběd to však vůbec není. [Chorus] Každý má svůj vlastní let a svoji posádku, pod křídly Aliance hrajem pohádku. Zahraniční partneři se nad tím strašně diví, jak je český politický cirkus věčně živý. [Verse 2] Petr Macinka si tře teď obě dlaně, Jaromír Zůna už sedí tiše v křesle. Vládní kabinet se chystá zaútočit na ně, premiér se směje do kamery vesele. Ústavní soud musel zakročit v té haně, aby horká krev se uklidnila v těle. [Pre-Chorus] Ústavní soud musel vydat nařízení, na společný oběd to však vůbec není. [Chorus] Každý má svůj vlastní let a svoji posádku, pod křídly Aliance hrajem pohádku. Zahraniční partneři se nad tím strašně diví, jak je český politický cirkus věčně živý. [Bridge] Jakub Landovský si radši dává kávu, zatímco se ústava kroutí v základech. Ankara už chystá pro delegaci slávu, my tu domů lapáme po hlubokých dechech. [Instrumental] [Chorus] Každý má svůj vlastní let a svoji posádku, pod křídly Aliance hrajem pohádku. Zahraniční partneři se nad tím strašně diví, jak je český politický cirkus věčně živý. [Outro] Dva lety z jedné země... Ankara na nás čeká. A my letíme zvlášť. (Každý sám!) [Outro (Instrumental)] [End]