Satirický pohled na vizionářské, ale dnes téměř nedostupné politické album Emergency Rations od rapera Mr. Lif z roku dva tisíce dva, jehož mrazivé texty se v roce dva tisíce dvacet šest staly realitou.
[Instrumental Intro]
[Verse 1]
Dva tisíce dva, v uších divoký sound, (ano)
Mr. Lif tehdy tvořil pro drsný underground.
Zpátky na začátek, kdy měl otěže El-P,
Definitive Jux dělal hudbu, co ti uleví.
Politický rap zněl tehdy jako ostrá zbraň,
státní aparát chtěl z každé pravdy velkou daň.
Kritik tehdy zíval, prý je to jen trapný skeč,
že prý tajní agenti tu nerozpoutají seč.
[Verse 2]
Dnes se píše rok dva tisíce dvacet šest,
stará deska v sobě nese velmi krutou zvěst.
Maskovaní muži berou lidi z ulic ven,
černý politický scénář je teď všední den.
Zatímco se velká jména topí ve svých lžích,
tahle stará pravda padá na ně jako sníh.
Systém lidi drtí, chudý nemá kam už jít,
přesto musíš tenhle vzácný plamen v sobě mít.
[Breakdown]
[Bridge]
Všechny ty velké platformy, ty tohle nechtějí,
na Spotify a Apple Music marně hledáš naději.
Musíš jít na YouTube, tam neoficiálně žijí,
nebo na Bandcampu ty staré pecky ještě vyjí.
Kde jsou ty časy, kdy se drsná deska směla vydat,
kdy El-P do bítu zlost nenechal se nikdy zklidat?
Kapitalismus nás tu všechny v kleci drží zkrátka,
a tahle pravda z minulosti zavírá nám vrátka.
[Verse 3]
Rations z nouze slyšíš z temných koutů hrát,
kdo má plný žaludek, ten mohl se jen smát.
Skeč z té staré desky dneska mrazí do kostí,
státní správa krmí lidi tunou hloupostí.
I, Phantom ti ukáže, jak těžký život je,
když pro obyčejné lidi není naděje.
Zbyly jenom kazety a trocha rebelie,
tenhle starý hip hop v lidech stále žije.
[Outro (Instrumental)]