Zelené ticho borůvkových strání a stopy pod posedem
2026-07-12 · Počasí · 4:02
Atmosférická letní píseň z pohledu myslivce a houbaře o teplém červencovém týdnu, kdy slunce hřeje, ranní mlhy ustupují a v lese zraje borůvčí před víkendovým příchodem mraků.
[Intro]
(šustění jehličí)
[Verse 1]
Z ranní mlhy stoupá ticho lesního chladu,
srna líně kráčí k tůni pro živou vodu.
Teploměr dnes ukazuje dvacet šest stupňů,
ideální chvíle pro stín mechových jachet a hvozdů.
Na liškách se blýská rosa v ranní slávě,
myslivec jde tichým krokem v zelenavé trávě.
[Pre-Chorus]
Duby šeptají o horkém červencovém dnu,
jehličí voní a zahání tíživou tmu.
Borůvky už černají na strmé stráni,
lesní zvěř se před horkem pod větvemi sklání.
[Chorus]
Slunce pálí na posed a zlátne suchá kůra,
tisíc očí divočiny hlídá shůry chmura.
Pondělí nám přinese hned osmadvacet v stínu,
houbař ticho vyhlíží v tom nejhlubším klínu.
[Post-Chorus]
Rosa mizí z kapradí,
les nás ničím nezradí.
[Verse 2]
Úterý pak v suchém lese devětadvacet chystá,
ve stínu pod smrčinou je schovka vždycky jistá.
Houby čekají na déšť a v horku tiše chřadnou,
jezevci se schovávají pod doubravu chladnou.
Vítr občas zašustí v tom borovicovém sále,
příroda teď odpočívá v rozžhavené chvále.
[Pre-Chorus]
Duby šeptají o horkém červencovém dnu,
jehličí voní a zahání tíživou tmu.
Borůvky už černají na strmé stráni,
lesní zvěř se před horkem pod větvemi sklání.
[Chorus]
Slunce pálí na posed a zlátne suchá kůra,
tisíc očí divočiny hlídá shůry chmura.
Pondělí nám přinese hned osmadvacet v stínu,
houbař ticho vyhlíží v tom nejhlubším klínu.
[Verse 3]
O víkendu mraky přijdou a s nimi strmá změna,
západní vzduch přinese chlad, ochladí se scéna.
Konec týdne slibuje nám vytoužené kapky,
zvířata se schovají a schoulí svoje tlapky.
Vlna veder povolí a les si konečně oddychne,
až ten teplý letní vítr v hustém křoví utichne.
[Bridge]
Mezi stromy tiše kráčí starý strážce borů,
slyší tlukot lesních srdcí v ranním rozhovoru.
Zítra bude ještě teplej, z hlubin země dýchá klid,
každý tvor v tom teplém dnu ví, kam se v lese skrýt.
[Chorus]
Slunce pálí na posed a zlátne suchá kůra,
tisíc očí divočiny hlídá shůry chmura.
Pondělí nám přinese hned osmadvacet v stínu,
houbař ticho vyhlíží v tom nejhlubším klínu.
[Outro]
Ticho padá na mýtinu,
les se halí do stínu.
Osmadvacet stupňů mírně klesá,
zelené ticho celého lesa.
(celého lesa...)