Satirická píseň o tom, jak se Rusko vzteká a mluví o neonacismu a masových deportacích poté, co Lotyšsko a další pobaltské státy začaly po ruských občanech vyžadovat elementární znalost úředního jazyka na úrovni A2.
[Instrumental Intro]
[Verse 1]
V Lotyšsku se zavedla teď nová těžká zkouška, (ouha!)
z toho roste v Kremlu hned obrovská bouřka.
Křičí cosi o strašlivém lesku neonacismu,
píšou zprávy plné lží a katastrofismu.
Třicet let tam v klidu žijí bez jediného slova,
teď se musí učit mluvit úplně odznova.
Grigorij Lukjancev křičí, že je to velká bída, (bída!)
když se u zkoušky z jazyka líný žák střídá.
[Chorus]
Zahráváte si s ohněm, křičí ruská strana,
na deportace z Rigy dopadne hned rána.
Úroveň á dvě v testu je prý těžké mučení, (au!)
všichni ti ruští hosté jsou z toho zdrcení.
[Verse 2]
Jeremenko Grigorij si stěžuje na fašismus,
že se z Rigy vytratil ten starý realismus.
Důchod prý už nedostal víc než jeden dlouhý rok,
lotyšský stát udělal ten velmi tvrdý krok.
Nechce podepsat ten dotazník o loajalitě,
chytili ho úředníci do migrační sítě.
S jednou taškou na kolečkách odjel zpátky na východ,
vyřešil tak naráz svůj nucený odchod. (čau!)
[Drop]
[Chorus]
Zahráváte si s ohněm, křičí ruská strana,
na deportace z Rigy dopadne hned rána.
Úroveň á dvě v testu je prý těžké mučení, (au!)
všichni ti ruští hosté jsou z toho zdrcení.
[Verse 3]
Pobaltské státy se prý chystají na genocidu, (vážně?)
Grigorij Lukjancev vidí jenom samou bídu.
Masové bezdomovectví prý hrozí Rusům hned,
z téhle hrozné zprávy se prý otřásá celý svět.
Jenže pravda leží jinde, stačí slova umět,
lotyšskému jazyku aspoň trochu rozumět.
Moskva radši straší válkou, kvičí jako zjednaná, (kvičí!)
pravidla hry v Pobaltí jsou jasně rozdaná.
[Chorus]
Zahráváte si s ohněm, křičí ruská strana,
na deportace z Rigy dopadne hned rána.
Úroveň á dvě v testu je prý těžké mučení, (au!)
všichni ti ruští hosté jsou z toho zdrcení.
[Outro (Instrumental)]