Satirická skladba o smutném i absurdním konci osmdesátileté tradice výroby traktorů Zetor v Brně, která se kvůli drahým energiím stěhuje do levnější Indie.
[Instrumental Intro]
[Verse 1]
V brněnských halách pod Špilberkem už se nesvítí,
osmdesát roků slavné tradice je pryč.
Zetor už tu těžko levné prachy uchytí,
ředitel teď na bránu věší těžký klíč.
Róbert Harman hlásí lidem: Tady končíme,
drahá elektřina, drahý hliník, drahý kov.
Na levnější asijské trhy teďka vsadíme,
Indie nám vrátí slávu, klidně beze slov.
[Chorus]
Sbohem, české polní bláto, odjíždíme pryč, (už je čas!)
indickému slunci dáme do ruky náš klíč.
Zetor v dálce troubí, motor hlasitě nám hřmí,
v Brně už jen ticho na té montáži teď spí.
[Drop]
[Verse 2]
Třicet tři se propustí, ti mají v břiše hlad,
v Brně zbude vývoj, sklady, náhradní jen díl.
Pět tisíců strojů budem z Indie teď hnát,
Róbert Harman našel nový, vytoužený cíl.
Ocel, plasty, hliník, tam se koupí za levno,
v Evropě je drahota a samá regulace.
Na brněnských dílnách bude brzy zatměno,
v Asii se rozjíždí ta nejlevnější práce.
[Chorus]
Sbohem, české polní bláto, odjíždíme pryč, (už je čas!)
indickému slunci dáme do ruky náš klíč.
Zetor v dálce troubí, motor hlasitě nám hřmí,
v Brně už jen ticho na té montáži teď spí.
[Verse 3]
Stamiliony ve ztrátě teď firmu provází,
loni dvě stě dělníků už dostalo svůj škrt.
V Brně staré stroje nová doba poráží,
tradičnímu řemeslu teď zvoní jistá smrt.
Expanzi nám vybudují mladí studenti,
Brno prý dál zůstane tím mozkem operace.
Až ty levné traktory k nám domů přiletí,
vzpomenem si s láskou na ty časy slavné práce.
[Chorus]
Sbohem, české polní bláto, odjíždíme pryč, (už je čas!)
indickému slunci dáme do ruky náš klíč.
Zetor v dálce troubí, motor hlasitě nám hřmí,
v Brně už jen ticho na té montáži teď spí.
[Outro (Instrumental)]