V Herátu je přece všechno v naprostém pořádku

[Instrumental Intro] [Intro] Vládne tu klid a mírný, tichý čas, (tichý čas) v černém závoji se schoval ženský hlas. [Verse 1] Město Herat dýchá mrazivým strachem, mravnostní policie slídí prachem. Ženy jdou ven, jenom když už vážně musí, každý ten krok jim hrdlo úzkostí dusí. Zpřísněný zákon teď hlídá jejich šat, za kousek kůže tě můžou hnedka zatýkat. Když zakryješ si tvář, tak snad máš vyhráno, takhle tu vypadá každé nové ráno. [Chorus] Mohammad Chálid Hanáfí se sladce usmívá, (usmívá!) říká, že v Herátu je přece všechno v pořádku. Žádný útlak prý nikde vůbec nebývá, píšeme další skvělou, klidnou pohádku. [Verse 2] Ministr morálky to v pondělí všem řekl, kdo by se tam u nich vůbec něčeho lekl? Práva prý ctí a ženy mají skvělý svět, od chvíle, co se vrátili, už pět let zpět. Do práce nesmějí a školy mají zámek, svoboda dostala tam tichý, černý šrámek. Ale pan ministr má v jedné věci jasno, v ulicích města je přece naprosto krásno. [Chorus] Mohammad Chálid Hanáfí se sladce usmívá, (usmívá!) říká, že v Herátu je přece všechno v pořádku. Žádný útlak prý nikde vůbec nebývá, píšeme další skvělou, klidnou pohádku. [Drop] [Verse 3] Zákony určí, jak se máš přesně chovat, v temnotě domu se před světem schovat. Strach z mravnostní policie město dusí, jenom v nouzi vyjít ven se každá zkusí. Oficiální pravda ale jasně svítí, nikdo tu netrpí a nikdo není v síti. Zavřete oči a věřte tomu slovu, zítra to pan ministr prohlásí znovu. [Chorus] Mohammad Chálid Hanáfí se sladce usmívá, (usmívá!) říká, že v Herátu je přece všechno v pořádku. Žádný útlak prý nikde vůbec nebývá, píšeme další skvělou, klidnou pohádku. [Outro (Instrumental)]