Chlupaté mužské nohy děsí celé Tokio

[Instrumental Intro] [Hook] V Tokiu je horko, saka musí dolů, teď nastává boj o odhalenou nohu! [Verse 1] Trpělo Tokio dlouhé desítky let, v saku a kravatě musel tam každý jít. Teď přišel horký den a mění se svět, úředník v kraťasech už může v klidu být. Noboru Watanabe třicet let chodil tak, přísný byl dress code a pálilo slunce dost. V kraťasech poprvé pocítil lehký tlak, bylo to trapné, však v horku je pro radost. [Verse 2] Takuja Ozawa chválí si chladný van, domů se v kalhotách dříve jen plahočil. Teď jako v kraťasech svobodný čistý pán, celou tu úřední kulturu otočil. Jenže se ozval hned uštěpačný hlas, který v tom uvolnění vidí dávný spor. Zatímco ženám dál utíká drahý čas, a muži vystaví nohama silný vzor. [Breakdown] [Bridge] Acuko Tamadová pozvedla jasný hlas, společnost po ženách chce hladkou kůži přec. Proč mají muži teď ušetřit drahý čas, když ženská depilace je pro ně stálá věc? A k tomu přichází znechucení lidí, z pohledu na nohy, co dřív byly skryté. Termínem sune-hara teď každý z nich vidí, že jsou ty mužské šlachy divně rozpařité. [Verse 3] A tak se v Tokiu debatuje dále, zda kraťasy v práci nejsou velký hřích. Přestože teploty stoupají tam stále, z odhalených lýtek jde strach i tichý smích. Pomůže projekt Cool Biz chladit vřelé město? Nebo sune-hara zničí klidný den? Muži v tričkách potí se v práci rádi přesto, pohled na ty chlupy je pro mnohé zlý sen. [Outro (Instrumental)]