Drahá ostuda v Ósace, kterou radši splatí Kyjev

[Instrumental Intro] [Verse 1] V Ósace se vítr honí v prázdném paláci, stojí tam náš slavný pavilon. Architekti měli kdysi skvělou práci, teď tam smutně zvoní jako puklý zvon. (Co s tím?) Původní plán odvozu se někam ztratil, Japonci se mračí, tlačí na termín. Účet za ten špás se dvakrát přeplatil, zůstal po nás v Ósace jen těžký stín. [Pre-Chorus] Krásná slova o české hrdosti, (přesně tak!) proměnila se v kříž plný starostí. Petr Macinka teď drží v ruce rýč, poslal miliony na demolici pryč. [Chorus] Náš pavilon v dálce tiše chátrá, japonský tisk o něm denně píše. Marně kupce ministerská ruka pátrá, splaskla bublina té slavné říše. [Verse 2] Pardubice, Brno, Ostrava i Penta, všichni dali ruce od té boudy pryč. Nikdo nechce drahá torza od klienta, místo piva zbyl tu na nás těžký bič. (Au!) Odstěhovat české dřevo zpátky domů, stálo by to další fůru drahých peněz. Vláda smutně pokrčí rameny k tomu, v Ósace nám roste drahé ostudy les. [Chorus] Náš pavilon v dálce tiše chátrá, japonský tisk o něm denně píše. Marně kupce ministerská ruka pátrá, splaskla bublina té slavné říše. [Drop] [Bridge] (Rap) Šest set milionů letí oknem dolů, dneska zaplatíme tuhle pachuť bolu. Soška slíbil zázrak, Lipavský mu věřil, každý na tom projektu své ego měřil. Peníze, co měly chránit Kyjev v nouzi, padnou na demolici v té ranní šmouze. Bourají ten slavný domek z drahých klád, který nikdo z velkých měst nechtěl zpátky brát. Macinka to čistí, hází vinu zpátky, bývalému ministrovi krátí jeho svátky. Japonci se mračí, tisk o ostudě píše, smutný konec naší zkrachovalé říše! [Chorus] Náš pavilon v dálce tiše chátrá, japonský tisk o něm denně píše. Marně kupce ministerská ruka pátrá, splaskla bublina té slavné říše. [Outro (Instrumental)]