Třináct milionů za zřícený beton, který ztratil rovnováhu

[Instrumental Intro] [Intro] Pod Barrandovským mostem ticho puklo v pátek, z betonového obra zbyl jen divný zmatek. [Verse 1] Pod mostem zřítila se stará brána, tuny šedého betonu šly dolů. Rovnováha tam stála od samého rána, teď leží trosky v prachu spolu. Sochař Josef Klimeš stvořil slavné dílo, kurátorka se diví, jak to dlouho stálo. Třicet let se v klidu vznášelo a snilo, jenže času na ty trosky bylo zkrátka málo. Radní v Praze ihned uvařili kávu, schválili miliony na tu novou slávu. [Verse 2] Třináct milionů korun město dává, zničená plastika se vzkřísí z prachu. Z magistrátu letí tato divná zpráva, pražští řidiči už jedou bez strachu. Cyklostezka pod mostem je stále skrytá, dělníci tam odklízejí rázný náraz. Na obzoru nová replika už svítá, hlavně ať nepřijde na ty radní zákaz. Kdo to celé zaplatí, to každý tuší, lidi v Praze si jen zacpávají uši. [Drop] [Chorus] Rovnováha padla, rovnováha není, my ji ale postavíme znova! (Yeah!) Pro ty drahé sochy máme pochopení, za ty prachy netřeba už slova. Miliony letí vzduchem jako ptáci, když se starý beton k zemi kácí. [Outro] Až ten nový beton zase k zemi spadne, město prostě koupí další dílo ladné. [Outro (Instrumental)]