Proč smutné krávy v Itálii nemají rády vedro

[Instrumental Intro] [Verse 1] Před padesáti lety stačil chlad, (jako dřív!) v noci otevřela se hned okna stájí. Dneska horkem krávy nechtějí žrát, ve čtyřiceti stupních jenom vzdychají. V provinciích země pálí slunce dál, všechny farmy bije horký vzduch. Zemědělce trápí velký žal, ve stájích je unavený ruch. [Chorus] Slavný parmezán je teď v ohrožení, bez chladu a mléka žádná radost není. Italské krávy už nemohou dál, (ó né!) kdo by se tomuhle suchu nesmál? [Post-Chorus] Deset procent mléka mizí v dálce, horko vyhrává v té těžké válce. Jenom sůl a syřidlo nám zbývá, každý farmář smutně se teď dívá. [Verse 2] Založeno tisíc osm set devadesát pět, všechny farmy u Parmy teď hoří. Dneska se jim hroutí celý svět, horký vítr naděje jim boří. Nicola Bertinelli zvedá hlas, (poslouchej!) tradice se mění před očima. Mléka ubývá a sýry bere čas, brzy zbude po nich suché klíma. [Drop] [Chorus] Slavný parmezán je teď v ohrožení, bez chladu a mléka žádná radost není. Italské krávy už nemohou dál, (ó né!) kdo by se tomuhle suchu nesmál? [Verse 3] Pouze pět provincií v celém kraji smí ten slavný bochník vyrobit. Krávy suchou trávu polykají, kde má člověk čisté mléko vzít? Seno z horkých polí sotva stačí, když se slunce opírá do hlavy. Každý labužník teď smutně kráčí, místo jídla řeší obavy. [Chorus] Slavný parmezán je teď v ohrožení, (pomoc!) bez chladu a mléka žádná radost není. Italské krávy už nemohou dál, kdo by se tomuhle suchu nesmál? [Outro (Instrumental)]