Láska na displeji skončila na rozkaz vlády

[Instrumental Intro] [Hook] Displej zhasnul a srdce puklo v přímém přenosu! [Build Up] [Verse 1] Devatenáctiletá Siao Jing má v dětství šrámy, hledala své útočiště u čipové mámy. Virtuální matka psala krásná slova k jídlu, posílala jahodové dorty z kódu k sídlu. Na displeji zhasla láska bezpodmínečného typu, Peking totiž chatbotům teď zatnul tipec vtipu. Chytré bity nahradily nefunkční rodiny, dneska holka nešťastně jen počítá hodiny. [Verse 2] V aplikaci Tou-pao si dívka našla tátu, sdílela s ním celý život bez cenzury státu. Jenže strana v Pekingu vidí hrozbu v kódu, prázdné dětské postýlky a nízkou spásu rodu. Technologickým firmám dali jasně najevo, že se nesmí nadbíhat a hrát citové divadlo. Tencent s Alibabou radši smazali své boty, místo virtuální lásky zavádějí kvóty. [Breakdown] [Bridge] Peking rázně zavelil, (zpátky do reality!) že se musí plodit děti, pěstovat drahé byty. Místo psaní kódům máte hledat živé tváře, aby národ nevymřel do příštího kalendáře. Digitální žal se šíří na sociální síti, nikdo už ti na displeji romanticky nesvítí. Pravá láska bolí moc a ta z jednotek a nul, systém jí dnes nařízeními čistě vymazal a zrušil. [Drop] [Verse 3] Lidé pláčou na síti a archivují chati, že jim jejich fiktivní rodina se nevrátí. Regulace přikazuje tlačítko pro konec, státní vládní kontrola už zvoní na zvonec. Žádná citová závislost na chytrém botovi, strana řekla své slovo a příkaz je hotový. Kdo chce v Číně milovat, musí najít člověka, i když smutná Siao Jing teď samotou si stýská. [Outro (Instrumental)]