Sedmnáct let na nemocenské a teď žaloba na stát

[Hook] Sedmnáct let sedí doma, berou jí plat dál, teď ji poslali do penze a ona žene úřad k soudu! (Jde do boje!) [Instrumental Build-up] [Intro] V Severním Porýní běží velký shon, učitelka marodí, zní z toho čistý tón. [Instrumental Intro] [Verse 1] Od roku dva tisíce devět nevkročila, (Vůbec!) sedmnáct let na neschopence v klidu prožila. Stát jí za to plný plat posílá zas a znovu, místo výuky si hřeje teplo svého domova. [Verse 2] Úřady se probudily, řekly konec hry, pošleme tě do důchodu, zavřeme ty sny. Ona ale na ten verdikt dala těžkou žalobu, nechce penzi, odmítá mít vynucenou podobu. [Chorus] Sedmnáct let na nemocenské, to je rekord paní! (Rekord!) Odmítá jít do penzie, soudní spisy shání. Zatímco se vyšetřuje, zda tu podvod kuje, její plný měsíční plat stát dál sponzoruje! [Verse 3] Prokurátor v Duisburgu kroutí nad tím hlavou, podezření řeší celou touto aférou tmavou. (Aféra!) Místo učení si prý jak léčitelka žije, uniká tak systému a zákony si myje. [Chorus] Sedmnáct let na nemocenské, to je rekord paní! (Rekord!) Odmítá jít do penzie, soudní spisy shání. Zatímco se vyšetřuje, zda tu podvod kuje, její plný měsíční plat stát dál sponzoruje! [Outro (Instrumental)] [Outro] Soudní mlýny melou pomalu a platy plynou, takhle se dá v Německu žít s neschopenkou jedinou! (Díky všem!)