Pan Nepřehlédnutelný odešel do uměleckého nebe

[Intro] [Spoken Word] [Whisper] Odešel čelný provokatér, pan profesor i přítel prezidentský... [Instrumental Intro] [Verse 1] Ve věku osmdesát šest let odešel Milan Knížák, pro jedny velký umělec, pro druhé ostrý křížák. Národní galerii vedl pevně, rukou tvrdou, provokace byla vždycky jeho velkou chloubou. Václav Klaus teď smutně pláče, ztratil kamaráda, vzpomíná na staré časy, byla to s ním paráda. Zemana měl za komika, kritiku dělal rád, Havlovi i Pavlovi neměl problém vynadat. [Chorus] Pan Nepřehlédnutelný opustil tenhle svět, jeho ostré komentáře nejdou vzít už zpět. Václav Klaus mu posílá vzkaz přímo do nebe, říká, že si v politice cenil jen sebe. (A jeho!) [Instrumental Break] [Verse 2] Kdo teď bude kritizovat umělce i vládu? Kdo rozčísne na scéně tu uspořádanou řadu? Petr Macinka i Oto Klempíř kondolenci píší, jeho ostrá slova už však nikde nezaznívají v číši. Byl to rebel z undergroundu, věčně v boji s davem, s politickou elitou byl málokdy za jedno lidským právem. I když mnohým lezl krkem, nebylo ho možné minout, jeho stopa v galeriích nemůže tak snadno vyhynout. [Chorus] Pan Nepřehlédnutelný opustil tenhle svět, jeho ostré komentáře nejdou vzít už zpět. Václav Klaus mu posílá vzkaz přímo do nebe, říká, že si v politice cenil jen sebe. (A jeho!) [Bridge] [Sarcastic] Zvířátka obdivují p*ču, aféra už spí, co si profík myslel o všech, to dneska každý ví. Žádný servítek si nebral, byl to pro něj sport, české kultuře teď peče posmrtný svůj dort. [Drop] [Chorus] Pan Nepřehlédnutelný opustil tenhle svět, jeho ostré komentáře nejdou vzít už zpět. Václav Klaus mu posílá vzkaz přímo do nebe, říká, že si v politice cenil jen sebe. (A jeho!) [Outro] [Outro (Instrumental)] Odešel pan profesor, zůstal po něm stín, na jeho glosy nezapomene žádný hospodský syn.