Satirická píseň reaguje na zjištění vědců, že rozsáhlé lesní požáry v Evropě si samy vytvářejí bouřkové mraky pyrocumulonimbus, vlastní blesky i ohnivá tornáda.
[Instrumental Build-up]
[Intro]
[Spoken Word]
(Dřív zapálil les jeden jediný blesk.)
(Dnes si hořící les vyrábí blesky sám!)
[Verse 1]
Strom si stěžoval, že má málo tepla,
vypůjčil si z pekla plameny a dým.
Atmosféra se tu do černa roztekla,
já tu s údivem nad absurdnem stojím.
Horký vzduch stoupá jak v obřím komíně,
rychlostí dvě stě kilometrů za hodinu.
Příroda nečeká v pasivní nevině,
stvořila si vlastní ohnivou rodinu.
[Instrumental]
[Verse 2]
Vědkyně Ivana Kolmašová žasne,
co se to nad hořícím lesem děje.
Plamen tak snadno a hned tak neuhasne,
kouř do stratosféry stoupá a se směje.
Vzniká pyrocumulonimbus šedivý,
vypadá jak hřib po výbuchu atomu.
Předpověď počasí už nás neudiví,
když hořící mrak udeří do stromu.
[Bridge]
[Talk-singing]
Blesk už není z nebe, blesk je z lesní trubky!
Kouř a saze tvoří elektrický náboj!
Tornádo si krouží přes vypálené dubařské sloupky,
a my jen koukáme na ten divný souboj.
Samoobsluha na oheň a skázu,
příroda má soběstačný systém zkázy.
Nepotřebuje k tomu žádnou cizí fázi,
odpálí si sama svoji vlastní bázi!
[Drop]
[Verse 3]
Evropa se diví, co to tady vzniká,
hasiči jen koukají na ten divný jev.
Plamen z jednoho místa do druhého stříká,
z hořícího mraku zní bouřlivý řev.
Dříve blesky lesy s chutí zapalovaly,
dneska lesní požár blesky generuje.
Lidští pozorovatelé jen zírali,
jak si příroda svůj vlastní horor diriguje.
[Outro (Instrumental)]