Satirická píseň reagující na kritický požadavek a výpadek léku Tamoxifen pro pacientky s rakovinou prsu, kdy ministerstvo nabízí jen minimální dodávky a ženy si klíčové léky musejí předávat mezi sebou.
[Instrumental Build-up]
[Verse 1]
Lékárny mají zrovna prázdné sklady,
tamoxifen v Česku chybí osm měsíců.
Lékárník Marek Hampel marně kroutí hlavou,
proč stát posílá nemocné do tisíců. (Hrozné!)
[Verse 2]
Nikol Pazderová z organizace Bellis tvrdí,
že si ženy prášky půjčují mezi sebou.
Úředníci na ministerstvu jsou na sliby hrdí,
zatímco pacientky strachem o život zebe.
[Chorus]
Ministerstvo pošle v úterý jen tisíc balení,
pro čtyřicet tisíc žen je to vážně málo. (Jen kapka!)
V Polsku lék mají, u nás vládne blábolení,
zdravotnictví se nám v přímém přenosu zhroutilo.
[Instrumental Break]
[Verse 3]
V Polsku a Německu mají prášků dostatek,
u nás v lékárnách zůstal jenom prach.
Každý den roste mezi lidmi velký zmatek,
místo léčení přichází jen beznaděj a strach.
[Chorus]
Ministerstvo pošle v úterý jen tisíc balení,
pro čtyřicet tisíc žen je to vážně málo. (Jen kapka!)
V Polsku lék mají, u nás vládne blábolení,
zdravotnictví se nám v přímém přenosu zhroutilo.
[Verse 4]
Jeden recept stačí sotva na dvacet jedna dní,
předzásobit se prý podle úřadů nesmíš.
Místo systémové péče přišel stav nevlídný,
kam až tenhle státní chaos vlastně dojde, víš? (Nevíš!)
[Chorus]
Ministerstvo pošle v úterý jen tisíc balení,
pro čtyřicet tisíc žen je to vážně málo. (Jen kapka!)
V Polsku lék mají, u nás vládne blábolení,
zdravotnictví se nám v přímém přenosu zhroutilo.
[Outro (Instrumental)]