[Instrumental Build-up]
[Intro]
[Spoken Word]
Andrej Babiš zase mění svoje plány, (Jojo!)
před kamerou rozevírá staré rány.
[Verse 1]
V úterý si sednul k pánům na schůzi,
z příštích čísel chytá zkrátka iluzi.
Aleš Juchelka tam vedle tiše sedí,
Alena Schillerová do papírů hledí.
Premiér si stěžuje na lid bez práce,
prý je pro ně podpora jen legrace.
Částka podle něho vzrostla nelogicky,
chudí lidé doma leží přece vždycky.
[Chorus]
Loni v březnu zvedal ruku pro zvýšení sám, (Aha!)
dneska kvůli tomu dělá obrovský tamtam!
Včera schválil osmdesát procent čisté mzdy,
dneska seškrtat to chce bez váhání vždy!
[Verse 2]
[Drop]
Sociolog Daniel Prokop kroutí hlavou, (Přesně!)
fakta nesouhlasí s jeho novou zprávou.
Podporu bral málokdo a krátký čas,
přesto politikům vadí lidský hlas.
V parlamentu schválil zákon celý klub z hnutí ANO,
tehdy navýšení bylo slavně dojednáno.
Teď v tom vidí chybu a vše škrtat spěchá,
žádnou naději už lidem nenechá.
[Chorus]
Loni v březnu zvedal ruku pro zvýšení sám, (Aha!)
dneska kvůli tomu dělá obrovský tamtam!
Včera schválil osmdesát procent čisté mzdy,
dneska seškrtat to chce bez váhání vždy!
[Bridge]
[Breakdown]
Pravá ruka neví, co ta levá dělá, (Vůbec ne!)
vládní paměť bývá krátká, celkem celá.
Co se loni zdálo jako skvělý nápad,
dneska lidé v sále mají problém chápat.
[Chorus]
Loni v březnu zvedal ruku pro zvýšení sám, (Aha!)
dneska kvůli tomu dělá obrovský tamtam!
Včera schválil osmdesát procent čisté mzdy,
dneska seškrtat to chce bez váhání vždy!
[Outro]
[Outro (Instrumental)]
Andrej Babiš ruší, pro co ruku zvedl,
vlastní rozhodnutí vteřinou hned smetl.