Satirická píseň o plánu Penta Real Estate přestavět starou poštu na rohu Hybernské a Opletalovy ulice, kvůli čemuž se musí posunout i nástupiště Masarykova nádraží.
[Hook]
Masaryčka nedutá a koleje se třesou,
nové plány z kanceláří změny s sebou nesou.
[Instrumental Build-up]
[Intro]
Prach víří nad Prahou, kde historie spí,
v kancelářích nahoře se o budoucnosti sní.
Developer ukázal prstem do mapy,
a staré nádraží teď čekají útrapy.
[Verse 1]
Na rohu Hybernské a ulice Opletalovy,
chystají se velké věci, plány celkem hotový.
Kde stála pošta, co už dávno dosloužila,
Penta Real Estate si novou šanci vymínila.
Chtějí tam postavit svůj moderní svět,
aby to sypalo a kvetl jim byznys hned.
O ekologické razítko už si tam zažádali,
jako by se na názor lidí vůbec neptali.
[Pre-Chorus]
Úředník už čte ty papíry na stole,
bagry se těší na své velké role.
[Chorus]
Masaryčka mění tvář, i peron musí uhnout,
aby mohl developer svaly řádně napnout.
Koleje se posunou, jak páni nahoře chtějí,
peníze a beton se tu v jedno lůžko slejí.
Jestli se ti nelíbí, že město ztrácí dech,
tak si radši rychle zvykej na ten jejich spěch.
(Na ten spěch)
[Post-Chorus]
Razítko sem, razítko tam,
ja už se v tom nevyznám.
[Verse 2]
Architekt Jakub Klaška nakreslil ten sen,
jak propojit historii s tím dnešním dnem.
Klenuté oblouky prý v přízemí odhalí,
aby se památkáři tolik nebáli.
Obchody dole a nahoře kancelář,
nová čtvrť dostává tu svou drahou tvář.
Hotel a retail, to je mantra dnešní doby,
z paměti města zbydou jenom bledé stopy.
[Pre-Chorus]
Úředník už čte ty papíry na stole,
bagry se těší na své velké role.
[Chorus]
Masaryčka mění tvář, i peron musí uhnout,
aby mohl developer svaly řádně napnout.
Koleje se posunou, jak páni nahoře chtějí,
peníze a beton se tu v jedno lůžko slejí.
Jestli se ti nelíbí, že město ztrácí dech,
tak si radši rychle zvykej na ten jejich spěch.
(Na ten spěch)
[Verse 3]
To největší kouzlo teprve teď přichází,
když se kvůli domu celé nádraží rozchází.
Jedenáct metrů prý posunou nástupiště,
aby se vešlo to betonové hřiště.
Vestibul nový a průchod na Florenc,
to je prý pro Prahu ten nejlepší konec.
Rok dva tisíce dvacet sedm je ten cíl,
kdy zmizí poslední kousek, co tu zbyl.
[Bridge]
Stará Praha mizí pod nánosem vizí,
pro někoho pokrok, pro jiného krize ryzí.
Proces posouzení teď běží na úřadech,
zda příroda přežije ten betonový nádech.
[Chorus]
Masaryčka mění tvář, i peron musí uhnout,
aby mohl developer svaly řádně napnout.
Koleje se posunou, jak páni nahoře chtějí,
peníze a beton se tu v jedno lůžko slejí.
Jestli se ti nelíbí, že město ztrácí dech,
tak si radši rychle zvykej na ten jejich spěch.
(Na ten spěch)
[Outro]
Tak posuňte ty koleje, ať máme kde pít kávu,
hlavně ať to sype a nedělá to únavu.
Masaryčka mává...