Zlaté padáky padají, manažeři koncernu míří na pracák

[Instrumental Build-up] [Verse 1] Dřív řídili obří vývojové fáze, střídali se denně v luxusní oáze. Miliardové rozpočty měli pevně v ruce, v německém průmyslu vládli bez hranice. Prémie a platy tekly do tisíce, každý z nich chtěl mít na účtu ještě více. Volkswagen i Porsche klaněly se pánům, ti pak drahým vínem tleskali svým plánům. [Pre-Chorus] (Sbohem, drahé obleky!) Až najednou z čistého nebe rána přišla, karta se hned obrátila, bublina nám praskla! Správní rady škrtají jak smyslu zbavené, zůstaly jen vzpomínky a židle spálené. [Chorus] Manažeři bez práce stojí dlouhou řadu, luxusní auta jim berou z úřadu! Agentury přiznávají s těžkou tváří, že pro tyhle pány už hvězda nezáří! [Verse 2] Sako z drahé látky, drahý telefon, dneska však na pracáku zní jen smutný tón. Mercedes i Be-em-vé čistí svoje stoly, ze zlatých klecí zbyly jenom boly. Personalisté jen tiše krčí rameny, staré dobré jistoty jsou dávno spáleny. Na trhu je plno velkých ředitelů, které nikdo nechce do svých nových tělů. [Chorus] Manažeři bez práce stojí dlouhou řadu, luxusní auta jim berou z úřadu! Agentury přiznávají s těžkou tváří, že pro tyhle pány už hvězda nezáří! [Instrumental Break] [Verse 3] Sto padesát projektů leží na hromadě, nikdo už jim nenaslouchá v žádné nové radě. Přetahovaly se o ně slavné značky, teď však musí počítat svoje vlastní kačky. Přišla tvrdá rána, škrty trhají sny, všichni ti elitní páni zažívají špatné dny. Zůstaly jim vzpomínky na služební jízdy, zlaté časy skončily, zbyly jenom hvízdy. [Chorus] Manažeři bez práce stojí dlouhou řadu, luxusní auta jim berou z úřadu! Agentury přiznávají s těžkou tváří, že pro tyhle pány už hvězda nezáří! [Outro (Instrumental)]