Tragický pád v Náměšti a vzpomínka na vojačku

[Intro] [Spoken Word] [Melancholic] (Jen modré nebe...) [Instrumental Intro] [Chorus] [Emotional] Nad Náměští letěl Venom přímo do nebe, všichni zblízka vzpomínají v pláči na tebe. Káťa byla nebojácná skvělá vojačka, poslední let byla její velmi těžká zkouška. [Verse 1] Odmalička chtěla pomáhat všem lidem, život plný odvahy byl jejím pravým slibem. Na vojenské škole získala své znalosti, rozdávala okolo vždy jen plno radosti. Na moravské základně vždy stála plná síly, kamarádi v Náměšti ji opravdu moc ctili. [Chorus] [Emotional] Nad Náměští letěl Venom přímo do nebe, všichni zblízka vzpomínají v pláči na tebe. Káťa byla nebojácná skvělá vojačka, poslední let byla její velmi těžká zkouška. [Drop] [Verse 2] Při přistání z padesáti metrů zahučel stroj, ukončil tak náhle její namáhavý boj. Netolice zahalil v ten smutný den jen stín, stovky lidí nesly v srdci velký smutek, bol a splín. Náměšťská i celá země drží tiše stráž, v srdcích všech tvých nejbližších už navždy místo máš. [Chorus] [Emotional] Nad Náměští letěl Venom přímo do nebe, všichni zblízka vzpomínají v pláči na tebe. Káťa byla nebojácná skvělá vojačka, poslední let byla její velmi těžká zkouška. [Outro] (Jen modré nebe, Káťo...) [Outro (Instrumental)]