Šest set let tónů a nejpomalejší koncert světa

[Instrumental Build-up] [Verse 1] V německém městečku Halberstadt se hraje skladba, co nemá spěch. Skladatel John Cage vymyslel plán, nad nímž všem lidem dochází dech. [Verse 2] Varhany zní rovnou ze stěny, vzduch do nich vhání stálý proud. Dva a půl roku čekal dav, než se ten akord ráčil pohnout. [Pre-Chorus] Šťastlivci platí spoustu eur, slyší, jak nová píšťala zní. Sedm tónů se na osm změní, dneska je svátek nevšední. [Chorus] Šest set let koncert pomalu běží, dva tisíce šest set čtyřicet je cíl. Kdo si kupuje lístek do budoucna, ten se už vážně úplně zbláznil! (Zbláznil!) [Verse 3] Jeffrey Lependorf říká do správ, že tenhle posun tělem chvěje. O dva palce vedle si stoupneš, a celý prostor hudbou kypí. [Drop] [Chorus] Šest set let koncert pomalu běží, dva tisíce šest set čtyřicet je cíl. Kdo si kupuje lístek do budoucna, ten se už vážně úplně zbláznil! (Zbláznil!) [Verse 4] Další tón se zas odpojí za rok, v říjnu dva tisíce dvacet sedm. Pravnoučata tu budeme mít, než tohle dílo dohraje všem. [Chorus] Šest set let koncert pomalu běží, dva tisíce šest set čtyřicet je cíl. Kdo si kupuje lístek do budoucna, ten se už vážně úplně zbláznil! (Zbláznil!) [Outro (Instrumental)]