To na té benzínce nejsem já, věřte mi

[Instrumental Intro] [Intro] [Spoken Word] Soud ve Zlíně po pauze zase běží, vinu svést na HHC jde těžko a stěží. [Verse 1] Daniel Kratochvíl v baru benzín vylil, devět litrů paliva v tašce skryl a mlžil. Křičel v baru dáreček a hned plamen vzplanul, barman stěnu prorazil, aby v kouři nezahynul. Teď obžalovaný u soudu drze tvrdí, že na záznamu z benzínky není a dál se hrdí. Že bral léky s drogami, nic si nepamatuje, státní zástupce Martin Malůš jenom zírá, co tu kují. [Chorus] Na kamerách to nejsem já, já byl přece jinde, (věřte mi!) pravda u soudu ve Zlíně nakonec však vyjde! Až dvacet let mu hrozí za ten žhářský útok, drogy paměť smazaly, zbyl jen těžký smutek. [Verse 2] Soudkyně Šperlichová byla dlouho nemocná, kauza musela začít znova, výmluva je laciná. Pavel Dvorský jako nový soudce případ přebírá, Daniel tvrdí, že u známé v bytě noc svou probírá. Devět litrů benzínu v kanystru však hořelo, středem baru u nádraží peklo rychle projelo. Barman utrpěl popáleniny, zdi hned prorážel, zatímco se útočník ve tmě noční nacházel. [Breakdown] [Chorus] Na kamerách to nejsem já, já byl přece jinde, (věřte mi!) pravda u soudu ve Zlíně nakonec však vyjde! Až dvacet let mu hrozí za ten žhářský útok, drogy paměť smazaly, zbyl jen těžký smutek. [Bridge] [Sarcastic] Dáreček v kanystru hodil přímo ke skladu, teď hledá u soudu pro svou lež úhradu. Že prášky a HHC smíchal s čistou nevinou, spravedlnosti zákony ho stejně neminou. [Drop] [Chorus] Na kamerách to nejsem já, já byl přece jinde, (věřte mi!) pravda u soudu ve Zlíně nakonec však vyjde! Až dvacet let mu hrozí za ten žhářský útok, drogy paměť smazaly, zbyl jen těžký smutek. [Outro] Soudní síň už umlká, rozsudek se blíží, pravdu v kamerách a důkazech nikdo neodhlíží. [Outro (Instrumental)]