[Instrumental Intro]
[Intro]
[Spoken Word]
V provincii Nontchaburí vládne horký den.
Jeden mladý kluk si právě plní špatný sen.
[Verse 1]
[Sarcastic]
Čtrnáct let mu bylo, v hlavě tajný svět,
zbraně a eF-Bí-Aí znal už nazpaměť.
Dědečkovu pistoli si z domu potají vzal,
šikana ho štvala, tak se dlouho neptal.
[Verse 2]
Prarodiče doma leží, zbraň už dokončila dílo,
na chodníku před školou se tisíc dětí střetlo.
Šestadvacet výstřelů a v kapse spousta kulek,
zmatení a panika, ze třídy utíká kluk i holka.
[Pre-Chorus]
[Tense]
Purin Kchumčú říká, že ten chlapec mířil jistě,
jako by to trénoval na nějakém tajném místě.
Pavarisa Majlisová slyší cinkat nábojnice,
každý utíká pryč, zmatků bývá čím dál více.
[Chorus]
[Emotional]
Premiér Anutin Čánvirakun v televizi hlásí,
že k téhle hrozné tragédii dojít nemělo.
V Nontchaburí zbyly jenom smutné lidské hlasy,
všechno se to ze dne na den celé změnilo.
[Post-Chorus]
[Drop]
Bum a prásk a ticho v chodbách zůstalo.
Už je po všem, srdce doznělo.
[Verse 3]
[Gritty]
Učitelé padli a žáci běží k branám,
taxikář před školou přihlíží těm ránám.
Byl to hodný chlapec, co měl dobrý prospěch v žákovské,
ale tlak a posměšky ho dovedly k věci obrovské.
[Chorus]
[Emotional]
Premiér Anutin Čánvirakun v televizi hlásí,
že k téhle hrozné tragédii dojít nemělo.
V Nontchaburí zbyly jenom smutné lidské hlasy,
všechno se to ze dne na den celé změnilo.
[Verse 4]
[Sarcastic]
Deset milionů kverů v zemi tvoří kolorit,
kamarádi z ulice zas nemají co říct.
Chlapec obrátil tu zbraň nakonec sám na sebe,
zůstal jenom smutný příběh poslaný do nebe.
[Chorus]
[Emotional]
Premiér Anutin Čánvirakun v televizi hlásí,
že k téhle hrozné tragédii dojít nemělo.
V Nontchaburí zbyly jenom smutné lidské hlasy,
všechno se to ze dne na den celé změnilo.
[Outro (Instrumental)]