Poctivý důchodce s miliony v cizí kapse

[Intro] [Instrumental Intro] [Spoken Word] (Bystrý inženýr) Václav Svoboda pěl sladké písně. Až na pět let narazil do zdi. [Verse 1] Správce majetku byl pánem v Budějovicích, zpeněžil, co po dlužnících ještě zbylo v domě. Věřitelům nenechal nic kromě tichých vzdechů, peníze si na své účty schovával tak skromně. Třináct let mu letadlo tak hezky fungovalo, dokud z účtů milionů nebylo už málo. [Pre-Chorus] [Build] (Balkánci to byli!) Svoboda se vymlouval na tajemné lidi. [Chorus] Václav Svoboda má pět let za mřížemi, soudkyně mu odmítla dát lehkou podmínku. Sedmdesát milionů leží pod zeměmi, z velkých peněz nechal lidem hořkou vzpomínku. [Post-Chorus] (Pět let! Pět let!) [Drop] Třicet tisíc z důchodu teď měsíčně vrací, věřitelé čekají a naděje se ztrácí. [Verse 2] Sedmdesát tři mu bylo, zdraví křehké měl, u soudu se omlouval a plakal bez zábran. Že byl pod tím tlakem zvenku, věřit pánům chtěl, prý ho vydíral ten zlý a neznámý balkán. Soudkyně Fišerová mu však nevěřila nic, poslala ho nepravomocně rovně do věznic. [Pre-Chorus] [Build] (Šedesát sedm milionů!) Pravda vyšla na povrch a nebylo úniku. [Chorus] Václav Svoboda má pět let za mřížemi, soudkyně mu odmítla dát lehkou podmínku. Sedmdesát milionů leží pod zeměmi, z velkých peněz nechal lidem hořkou vzpomínku. [Bridge] [Breakdown] Z důchodu pětatřicet tisíc třicet měsíčně dá, bude to splácet stovky let, než zmizí celá tma. Letadlo spadlo v roce dva tisíce dvacet dva, když přišel na soud sám a řekl, co v srdci má. [Chorus] Václav Svoboda má pět let za mřížemi, soudkyně mu odmítla dát lehkou podmínku. Sedmdesát milionů leží pod zeměmi, z velkých peněz nechal lidem hořkou vzpomínku. [Outro] [Outro (Instrumental)] (Už ani koruna) Soňa Biskupová Fišerová spravedlnost bdí, příběh velkého letadla tu ticho zakončí.