Spravedlnost přišla sice pozdě, ale s razítkem z Hradce
2026-08-12 · Z domova · 5:37
Satirická píseň shrnuje rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové, který po desetiletích rehabilitoval pamětníka číhošťského zázraku Václava Trtíka, přičemž ironizuje byrokratické váhání státního zástupce.
[Hook]
[Sarcastic]
Spravedlnost chvátá pomalu,
ale razítko už dostala!
[Instrumental Build-up]
[Intro]
[Spoken Word]
Soud v Hradci Králové má napilno,
po sedmdesáti šesti letech svítí světlo.
[Instrumental Intro]
[Verse 1]
V padesátém roce chytli pamětníka,
Václav Trtík tenkrát nechtěl křivě lhát.
Státní bezpečnost mu vyhrožovala,
nechtěl Toufara do hrobu posílat.
Zavřeli ho v cele na několik týdnů,
aby přiznal podvod v číhošťském kostele.
Svědek neohroženě vzdoroval nátlaku,
i když režim ničil dobré přátele.
[Verse 2]
Dcera Marie Vavřičková bojovala,
chtěla pro tatínka čest a morální klid.
Advokát Lubomír Müller podal návrh,
aby stát mohl starou křivdu napravit.
Josef Toufar dočkal se před dvěma roky,
Václav Trtík musel v hrobě ještě počkat.
Krajský soud v Hradci dnes konečně řekl,
že si pamětník zasloužil čistý štít věnovat.
[Breakdown]
[Bridge]
[Talk-singing]
Předseda senátu Jiří Vacek rozhodl hned,
však státní zástupce František Jedlička váhá.
Lidsky sice věří, že byl vězněn neprávem,
ale podle paragrafů důkaz chybí, říká.
Kronika a jeden starý dokument nestačí,
byrokratický šiml chce mít papír dokonale čistý.
I když chudák svědek v roce dva tisíce sedm zemřel,
stát si nechává lhůtu na odvolání vřele.
[Drop]
[Verse 3]
Trvalo to téměř osmdesát celých let,
než se spravedlnost k pravdě dopracovala.
Dnes má farník z Číhoště své dobré jméno,
které mu totalita v cele vzala.
Křížek v kostele se možná tenkrát pohnul,
ale úřední mlýny mlou celá století.
I když systém často hraje na časové lhůty,
pravda nakonec přece jenom doletí.
[Outro (Instrumental)]