Satirická píseň o tom, jak Donald Trump konečně získal Nobelovu cenu míru, ovšem pouze fyzicky jako dar od Fabiana Baussarta, přestože pravidla institutu jasně říkají, že je ocenění nepřenosné.
[Hook]
Chtěl ji mít, tak ji prostě má.
Fyzika stranou, pravidla taky.
[Instrumental Build-up]
[Intro]
V klubu Mar-a-Lago se dnes večer slaví,
Donald má trofej, co mu ego spraví.
Není to vtip a není to klam,
je to příběh, co vám zazpívám.
[Verse 1]
Donald Trump měl léta jeden velký sen,
že v Oslu bude jednou slavně oceněn.
Štvalo ho, že Barack Obama ji má,
zatímco svět se jemu jenom vysmívá.
Chtěl být v knihách jako velký mírotvůrce,
ne jenom jako realitní vůdce.
Čekal na telefon a čekal na poctu,
ale v Norsku měli asi jinou cestu.
[Pre-Chorus]
Smutně koukal na prázdnou polici,
než přišla návštěva v beranici.
Nebo v obleku? To je celkem fuk,
hlavní je ten lesklý, zlatý kus.
[Chorus]
Konečně má svoji Nobelovu cenu,
i když za ni nedal ani žádnou měnu.
Drží ji v ruce a hostům ukazuje,
že je laureát, si v hlavě prokazuje.
Institut v Norsku sice říká ne,
že tahle pocta je jen pro jiné.
Jemu je to jedno, on má vlastní svět,
kde se dá i pocta prostě převádět.
[Post-Chorus]
Je nepřenosná (ale on ji má).
Je nepřenosná (jemu se to zdá).
Leskne se, leskne, zlato na dlani,
pro něj je to důkaz, žádné lhaní.
[Verse 2]
Fabian Baussart to chytře vyřešil,
tím gestem Donalda vážně potěšil.
Možná ji koupil, možná ji dostal,
hlavně že u Donalda v kapse zůstal.
Odborníci kroutí hlavou nad tím stavem,
že metál nelze předat s žádným právem.
Je to prý vázané na konkrétní jméno,
ale to je Donaldu asi zapovězeno.
[Pre-Chorus]
Hrdě kouká na tu plnou polici,
má úsměv, co září na ulici.
Teď už se necítí jako ten druhý,
co mu osud hází klacky a dluhy.
[Chorus]
Konečně má svoji Nobelovu cenu,
i když za ni nedal ani žádnou měnu.
Drží ji v ruce a hostům ukazuje,
že je laureát, si v hlavě prokazuje.
Institut v Norsku sice říká ne,
že tahle pocta je jen pro jiné.
Jemu je to jedno, on má vlastní svět,
kde se dá i pocta prostě převádět.
[Verse 3]
Je to ta největší absurdita roku,
mít cizí medaili u svého boku.
Chlubit se cizím peřím, to je styl,
aby si ten komplex v duši zahojil.
Ukazuje ji každému, kdo projde kolem,
cítí se být tím vyvoleným králem.
Že na diplomu chybí jeho jméno?
To bude fixou jistě opraveno.
[Bridge]
Co je pravda a co je jenom klam?
Když držíš zlato, jsi vítěz nebo sám?
Historie se píše perem vítězů,
nebo těch, co věří v sílu penězů?
Ne, to ne, on ji dostal darem,
je teď oficiálním míru carem.
[Chorus]
Konečně má svoji Nobelovu cenu,
i když za ni nedal ani žádnou měnu.
Drží ji v ruce a hostům ukazuje,
že je laureát, si v hlavě prokazuje.
Institut v Norsku sice říká ne,
že tahle pocta je jen pro jiné.
Jemu je to jedno, on má vlastní svět,
kde se dá i pocta prostě převádět.
[Outro]
Tak ji tam má.
Na stole.
Vedle kečupu.
Opravdová.
Skoro.
(Gratulujeme, Donalde.)