Satirická reflexe vyjádření Veroniky Žilkové, která odmítá čtvrtou svatbu se scenáristou Ivanem Hubačem kvůli stále platnému církevnímu sňatku s Jiřím Hanychem.
[Instrumental Intro]
[Intro]
[Spoken Word]
Bulvár se ptá, kdy bude další velká sláva.
Jenže u oltáře platí úplně jiná práva.
[Verse 1]
[Female Vocals]
Novináři zase slídí, píšou články dokola,
ptají se mě, jestli zvon z věže brzy zavolá.
Se scenáristou Ivanem Hubačem teď tvořím pár,
proč bych měla před oltářem znovu dělat velký dar?
[Verse 2]
Třikrát vdaná, třikrát volná, to už přece stačilo,
mnoho vody v divokých řekách mezitím uplynulo.
Nový román na psí knížku nám dvěma teď vyhovuje,
nikdo žádné bílé šaty do skříně nekupuje.
[Pre-Chorus]
[Melodic Rap]
Zákony na zemi jsou jedna věc,
ve Vatikánu však spadla klec!
[Chorus]
[High Energy]
Počtvrté se nevdám, ani nemůžu! (Nikdy víc!)
Před Bohem mám stále jednoho muže.
Jiří Hanych v kostele mi navlékl prsten,
církevní svazek nerozdělí žádný všední den!
[Post-Chorus]
[Drop]
Žádná žádost o anulaci nepůjde na stůl,
krásná Agáta je na světě a já nechci půl! (Ani náhodou!)
[Verse 3]
[Talk-singing]
Ivan Hubač je katolík, dobře ví, jak na tom jsem,
dva zralí lidé na výletě procházejí starým lesem.
Nechci dělat žádné scény jako slavné dvojice,
žádný církevní soud u nás nerozsvítí svíce.
[Chorus]
[High Energy]
Počtvrté se nevdám, ani nemůžu! (Pravda je venku!)
Před Bohem mám stále jednoho muže.
Jiří Hanych v kostele mi navlékl prsten,
církevní svazek nerozdělí žádný všední den!
[Breakdown]
[Instrumental Break]
[Verse 4]
[Sarcastic]
Papíry z úřadu dávno leží v prachu archivů,
život plyne bez velkého svatebního motivu.
Na psí knížku vedle sebe máme klid a svobodu,
nechystáme pro bulvární tisk žádnou další nehodu.
[Chorus]
[Climax]
Počtvrté se nevdám, ani nemůžu! (Zazvonil zvon!)
Před Bohem mám stále jednoho muže.
Jiří Hanych v kostele mi navlékl prsten,
církevní svazek nerozdělí žádný všední den!
[Outro (Instrumental)]