Romantika na pitevním stole

[Instrumental Build-up] [Intro] Noc padla na Prahu, ale tma nikde není, místo hvězd nad hlavou ledkové záření. Stíny se ztrácejí v sterilním jasu, poslechněte si tu moderní krásu. [Verse 1] Dřív ulice hřála nás sodíkem zlatým, byl to zvyk starý a pro oči milý, teď domů kráčíme pod světlem pátým, co z noční oblohy hvězdy nám smyly. Technologie hlavního města Prahy, výměnu chystá a nehledí zpět, místo romantiky vidíme prahy, a v oknech máme teď polární svět. [Pre-Chorus] Nikdo už nespí, všichni jen mžourají, co nám to radní zas potají chystají. [Chorus] Je to jak na sále v krajské nemocnici, když kráčíš večer svou vlastní ulicí, bílá a studená řeže nás do očí, rytmus spánku se z toho hned roztočí. Čtyři tisíce Kelvinů pálí nám do tváří, ať žijí moderní a úsporní lampáři. [Post-Chorus] Jako v pitevně, je nám tu nádherně. [Verse 2] Pan Jílek z představenstva vysvětluje, že neutrální bílá je moderní směr, že barvy aut v noci líp vykresluje, tak občanům seberte ten jejich šér. Prý v centru města je teplota jiná, tam památky snesou žlutavý tón, však na okraji je to prý vina, chtít světlo co nezáří jak cizí klon. [Pre-Chorus] Nikdo už nespí, všichni jen mžourají, co nám to radní zas potají chystají. [Chorus] Je to jak na sále v krajské nemocnici, když kráčíš večer svou vlastní ulicí, bílá a studená řeže nás do očí, rytmus spánku se z toho hned roztočí. Čtyři tisíce Kelvinů pálí nám do tváří, ať žijí moderní a úsporní lampáři. [Verse 3] Petice píšeme, je nám to málo, v Lysolajích bouří se místní lid, aby se v ložnicích zas dobře spalo, a vrátil se do domů posvátný klid. Proč musíme snášet tu ledovou sprchu, když Hradčany hýčkají teplejší svit? My chceme jen tmu a ne zářící mrchu, co nedá nám v noci už v pokoji žít. [Bridge] Co na tom, že melatonin pláče v koutě? Hlavní je, že chodec je vidět v té spoušti, pokrok nás drtí v té moderní poutě, a nikdo z nás už si chybu neodpouští. Vidíme všechno, každičký detail, ale romantiku nám magistrát projedl a propil. [Chorus] Je to jak na sále v krajské nemocnici, když kráčíš večer svou vlastní ulicí, bílá a studená řeže nás do očí, rytmus spánku se z toho hned roztočí. Čtyři tisíce Kelvinů pálí nám do tváří, ať žijí moderní a úsporní lampáři. [Outro] Tak dobrou noc, jestli to vůbec jde. Zhasněte už někdo to slunce umělé. Prosím.