Skladba se ponořuje přímo do hlubin Amazonie očima Paula Rosolieho. Ignoruje formát rozhovoru a zaměřuje se na atmosféru, nebezpečí, nekontaktované kmeny a křehkost ekosystému.
[Instrumental Build-up]
[Intro]
Tam, kde mapa končí a satelit nevidí,
začíná svět, co se obejde bez lidí.
Slyšíš ten dech? To prales se probouzí.
[Verse 1]
Tisíce kilometrů jen zelená stěna,
civilizace tu už nic neznamená.
Paul kráčí bahnem a mačetou seká,
netušíš, co na tebe za stromem čeká.
Vlhkost tě dusí a hmyz tiše bzučí,
tohle je škola, kde příroda učí.
Každý krok může být poslední chybou,
tady jsi kořistí, ne velkou rybou.
[Pre-Chorus]
Cítíš ty pohledy v zádech,
jako když zastavíš nádech.
Něco se pohnulo v listí,
nikdo si ničím není jistý.
[Chorus]
Nekontaktované kmeny v hlubinách stínů,
neznají peníze, nenesou vinu.
Oštěp letí vzduchem dřív, než ho spatříš,
tady jsi hostem a džungli nepatříš.
Chrání si tajemství před naším světem,
před hlukem strojů a před každým střetem.
(Před každým střetem)
[Post-Chorus]
Oni vidí tebe.
(Ty nevidíš je)
Oni vidí tebe.
(Džungle žije)
[Verse 2]
Anakonda číhá v té hluboké vodě,
život a smrt kráčí v podivné shodě.
Jaguár ve tmě se neslyšně plíží,
když se tvé kroky k těm posvátným blíží.
Paul viděl věci, co rozumem nechápeš,
jako když do prázdna rukama zatápeš.
Zelené peklo i ráj v jednom balení,
srdce té planety v hlubokém zranění.
[Pre-Chorus]
Cítíš ty pohledy v zádech,
jako když zastavíš nádech.
Něco se pohnulo v listí,
nikdo si ničím není jistý.
[Chorus]
Nekontaktované kmeny v hlubinách stínů,
neznají peníze, nenesou vinu.
Oštěp letí vzduchem dřív, než ho spatříš,
tady jsi hostem a džungli nepatříš.
Chrání si tajemství před naším světem,
před hlukem strojů a před každým střetem.
(Před každým střetem)
[Verse 3]
Buldozery na hranicích startují motory,
chtějí tu zemi a neřeší odpory.
Hořící stromy jsou pomníky zkázy,
moderní člověk, co bezcitně sází.
Rosolie křičí, že dochází čas,
ztrácíme moudrost a ztrácíme nás.
Poslední strážci, co v pralese zbyli,
možná že pochopí v poslední chvíli.
[Bridge]
Kdo je tu divoch a kdo je tu vyspělý?
My, co jsme spojení se zemí ztratili?
Nebo ti nazí, co s lesem jsou jedno,
a chrání to světlo, co padá na dno?
[Chorus]
Nekontaktované kmeny v hlubinách stínů,
neznají peníze, nenesou vinu.
Oštěp letí vzduchem dřív, než ho spatříš,
tady jsi hostem a džungli nepatříš.
Chrání si tajemství před naším světem,
před hlukem strojů a před každým střetem.
(Před každým střetem)
[Outro]
Nechte je být.
Nechte je žít.
Les tiše dýchá.
Poslední pýcha.