Pohádka o chudém kupci a bohatém svěřenském fondu

[Instrumental Intro] [Hook] Prodám ti dům, ale zaplať mi z mýho nájmu, papíry hoří, já dál se hřeju v zájmu. [Build] [Verse 1] Velký pan inženýr prodal celej holding, místo peněz mávlo křídly kouzlo molding. Kupující v kapse neměl ani kačku, splácí to ze zisků, hrajem tuhle hračku. Firma tiskne miliony ze státního lizu, stát to platí a my vesele tu tancujem schizu. Osm let se splácí, pořád není konec, (stále není doplaceno!) nad logikou věci zvoní umíráček, zvonec. [Chorus] To není moje peněženka, to je jenom pouzdro, (kožený pouzdro!) peníze z něj tahám, tvořím čisté kouzlo. Nepatří to mně, to patří mému fondu, předběhl jsem zákony i spravedlnost soudu. [Post-Chorus] Je to čistá poezie bez jakýchkoliv chyb, právní břichomluvec chytil zlatou ryb. [Verse 2] Představ si, že sousedovi prodáš svoji chatu, on nemá ani floka, pije levnou břečku z automatu. Dohodnete se, že splátky půjdou z nájmu, ty tam ale dál jezdíš v plném svém zájmu. Spíš v ložnici, klíče máš a griluješ si párky, státu tvrdíš, že tam bydlíš na ubohé splátky. Když se úřad zeptá, čí je tahle chata, ukážeš na souseda, co tam s hnojem chvátá. [Chorus] To není moje peněženka, to je jenom pouzdro, (kožený pouzdro!) peníze z něj tahám, tvořím čisté kouzlo. Nepatří to mně, to patří mému fondu, předběhl jsem zákony i spravedlnost soudu. [Verse 3] Když začali rýpat ti zlí novináři zvenku, dosadil jsem bleskově svou věrnou ženušku. Správkyně mých peněz, bývalá má síla, (moje pravá ruka!) nezávisle podepsala, co jí ruka vryla. Přepsáno je bleskem na rodinnou schránku, užívám si klidu, popíjím v tom vánku. Není to můj majetek, to rodina se stará, novinářská štvanice je zbytečně moc stará. [Chorus] To není moje peněženka, to je jenom pouzdro, (kožený pouzdro!) peníze z něj tahám, tvořím čisté kouzlo. Nepatří to mně, to patří mému fondu, předběhl jsem zákony i spravedlnost soudu. [Outro (Instrumental)]