Cover art: Všichni jsme tak trochu vrazi

Všichni jsme tak trochu vrazi

2026-01-19 · Hudba · 4:04

Hloubková sonda do tezí Julie Shaw o nespolehlivosti paměti, povaze zla a tenké hranici mezi běžným člověkem a vrahem.

Pustit v playeruArchiv dneHudba

Lyrics

[Hook] Paměť je jen iluze. A pravda? Ta už dávno neexistuje. [Instrumental Build-up] [Intro] Zavři oči a zkus si vzpomenout. Jsi si jistý, že to, co vidíš, se opravdu stalo? Nebo ti mozek právě teď lže do očí? [Verse 1] Mozek není kamera, co nahrává tvůj svět, Julia Shaw ví, že se nedá vrátit zpět. Přepisuješ scény, aniž bys o tom věděl, vzpomínka je lhář, vedle kterýho jsi seděl. Každý detail v hlavě se ti pomalu mění, co bylo včera jasné, dneska už prostě není. Myslíš, že znáš svou minulost a pevnou zem, ale tvoje vlastní mysl je tím největším zlem. [Pre-Chorus] Myslíš si, že jsi svatý, že máš čistý štít, stačí jeden moment, přestaneš v klidu žít. [Chorus] Zlo není monstrum schované pod postelí, je to jenom volba, co jsme si nechtěli. Přiznat sami sobě, že v každém z nás to dříme, kdy se z nás stanou vrazi, to nikdo nevíme. Nálepka "zrůda" je jenom obranou, před tou naší vlastní temnou stranou. [Post-Chorus] Vrazi. (Všichni.) Lháři. (Všichni.) Paměť tě zradí. (Nikdo neví.) [Verse 2] Hacknout tvoji mysl je snazší, než se zdá, stačí pár falešných vět a pravda uvadá. Přiznáš se k činům, co se nikdy nestaly, tvoje vlastní neurony tě zradily a prodaly. Zmatek v hlavě roste jako rakovina, začínáš věřit tomu, že je to tvoje vina. Fikce a realita splývají v jeden proud, nikdo z nás nedokáže před sebou uniknout. [Pre-Chorus] Myslíš si, že jsi svatý, že máš čistý štít, stačí jeden moment, přestaneš v klidu žít. [Chorus] Zlo není monstrum schované pod postelí, je to jenom volba, co jsme si nechtěli. Přiznat sami sobě, že v každém z nás to dříme, kdy se z nás stanou vrazi, to nikdo nevíme. Nálepka "zrůda" je jenom obranou, před tou naší vlastní temnou stranou. [Verse 3] Říkáme jim psychopati, abychom se nebáli, že bychom ty spouště taky možná potkali. Empatie chybí, když soudíme cizí pád, ale Julia vidí to, co nikdo nemá rád. Že hranice je tenká jako papír v ohni, stačí špatný den a řekneš si: tak se pohni. Normalita je jen křehká maska na tváři, kterou spálí první slzy na polštáři. [Bridge] Kde končí člověk a začíná temnota? Je to jen chemie nebo chyba života? Jsme loutky svých pudů, nebo máme volbu? Nebo jen čekáme na poslední prosbu? [Chorus] Zlo není monstrum schované pod postelí, je to jenom volba, co jsme si nechtěli. Přiznat sami sobě, že v každém z nás to dříme, kdy se z nás stanou vrazi, to nikdo nevíme. Nálepka "zrůda" je jenom obranou, před tou naší vlastní temnou stranou. [Outro] Tvoje paměť lže. A ty jí věříš. (Věříš...)

Další songy

PředchozíDalší