Svatba pod lešením

[Hook] Prsten na ruce se blýská, v hlavě velké plány, ale svatební zvony jsou zatím dány... stranou. [Instrumental Build-up] [Verse 1] Už je to rok, co Pavel v Itálii klečel, u jezera Garda láskou skoro brečel. Navlékl jí prsten, velký jako hrom, myslel, že hned potom postaví si dům. Jenže plány zhatil tenhle denní shon, tradice do roku ztratil ten svůj tón. Svatba se nekoná, termín v dálce mizí, stavební povolení je jim asi bližší. [Pre-Chorus] Není čas na šaty, není čas na hosty, když se musí stavět betonové mosty. [Chorus] Dara staví hnízdo, Pavel míchá maltu, (Maltu!) místo svatebního pochodu dělají saltu. V Šárce roste vila, v Itálii druhá, láska sice kvete, ale práce je tuhá. (Tuhá!) Papír není třeba, hlavně že se mají, svatební koláče zedníkům se dají. [Post-Chorus] Míchám, míchám, nestíhám, veselku si odepírám. [Verse 2] Dělníci se rojí, prach je všude kolem, Nedvěd smutně kouká za dubovým stolem. Energie došla, síla není žádná, organizace svatby byla by moc zrádná. Chtějí si to užít, ne se jenom stresovat, mezi pytli cementu polku tancovat. Dva domy najednou, to je velká zátěž, romantika počká, teď se řeší montáž. [Pre-Chorus] Není čas na šaty, není čas na hosty, když se musí stavět betonové mosty. [Chorus] Dara staví hnízdo, Pavel míchá maltu, (Maltu!) místo svatebního pochodu dělají saltu. V Šárce roste vila, v Itálii druhá, láska sice kvete, ale práce je tuhá. (Tuhá!) Papír není třeba, hlavně že se mají, svatební koláče zedníkům se dají. [Verse 3] Pověry a zvyky letí někam do kouta, svatba není řetěz ani žádná pouta. Dara jasně říká, že to neuteče, hlavně ať jim do té ložnice neteče. Až se jednou dodělá ta poslední zeď, řekne Pavel Daře: tak si mě teda veď. Do té doby budou žít jen tak na psí knížku, spokojení v prachu ve svém novém pelíšku. [Bridge] Cihla k cihle sedá, malta tvrdne rychle, svatební oznámení v tiskárně už ztichlé. Priorita jasná: bydlení a klid, na manželský slib se musí přišetřit... čas! [Chorus] Dara staví hnízdo, Pavel míchá maltu, (Maltu!) místo svatebního pochodu dělají saltu. V Šárce roste vila, v Itálii druhá, láska sice kvete, ale práce je tuhá. (Tuhá!) Papír není třeba, hlavně že se mají, svatební koláče zedníkům se dají. [Outro] Možná příští léto, nebo radši v zimě. Až bude hotová fasáda v Římě. Zatím jenom zásnuby. Stačí.